Známe ji snad všichni. U babiček jsme na ní možná stokrát posedávali. Říká se jí tonetka a málokdo ví, že se jedná o jeden z nejúspěšnějších kusů nábytku, jaké kdy byly vyrobeny. Málokdo také ví, že místem, kde to všechno začalo, je město Koryčany.

Malebné městečko v jihozápadním cípu okresu Kroměříž ve Zlínském kraji na úpatí Chřibů. V roce 1856 tady truhlářský mistr založil svou továrnu na ohýbaný nábytek, se kterým doslova ohromil a zaplavil svět. Ten truhlář se jmenoval Michael Thonet – král ohýbaného nábytku (1796 – 1871). Poprvé jej představil veřejnosti roku 1841 na průmyslové výstavě v Koblenci. V následujícím roce přesídlil do Vídně, kde si založil firmu na výrobu nábytku. Za několik let se ukázalo, že výroba již rostoucí poptávce nestačí a jsou potíže s dovozem bukového dřeva. V roce 1856 se proto rozhodl založit továrnu na ohýbaný nábytek na Moravě a zvolil k tomu Koryčany, v jejichž okolí se rozkládaly ohromné bukové lesy. Do Koryčan se následně sám na čas i přestěhoval. Výroba se zde rozběhla roku 1857. Později, v roce 1861 se rozšířila i o závod v Bystřici pod Hostýnem. Ten exportuje své výrobky do celého světa dodnes.

Tou nejslavnější Thonetovou židlí je židle číslo 14, nazvaná podle pořadí ve firemním katalogu. Na první pohled obyčejná židle byla velmi elegantní a ideální k jídelnímu stolu. Původně byla určená pro vídeňské kavárny, ale nakonec skončila i v pracovně prezidenta v Bílém domě. Ve srovnání s tehdejší konkurencí byla židle neuvěřitelně lehká, vážila okolo tří kilogramů. Byla levná, dobře se na ní sedělo a navíc se časem osvědčila jako téměř nezničitelná. Na důkaz těchto vlastností, ohebnosti a kvality, byla demonstrativně házena z Eifellovy věže na Světové výstavě v Paříži, kde získal Thonet také zlatou medaili. Začala se vyrábět roku 1859. Okamžitě se stala světovým hitem a do roku 1930 se jí prodalo neuvěřitelných 50 milionů kusů.

Koryčanská továrna byla první svého druhu v Evropě. Ve své době znamenala doslova revoluci – v metodě a technologii. Ale i proto, že se v českých zemích zrodil nábytkářský průmysl. Nábytek se do té doby vyráběl spíše na zakázku v malých truhlárnách, ale nikoliv průmyslově. Židle z Koryčan tvořilo pouze šest dílů a deset vrutů. Byly jako první na světě dodávány k zákazníkovi ve velkých bednách jako jednotlivé komponenty ke smontování na místě dodání. Do kontejneru o objemu 1 m3 se tak vešlo 36 těchto židlí.

Michael Thonet dodnes patří mezi designéry, kteří stále inspirují studenty, mladé i etablované designéry, stejně jako úspěšné nábytkové firmy. Rukopis tonetky najdete i v současných, moderních interiérech v mnoha židlích.

Thonetova vila v Koryčanech

Pro svůj pobyt v Koryčanech nechal Thonet kolem roku 1904 vystavět obytnou vilu, která se pro něj a jeho rodinu stala reprezentativním sídlem. Je postavena na samém okraji továrního areálu. Během 20. století prošla několika fázemi novodobých úprav, které se dotkly nejen dispozice, ale v poslední době i fasády a jejích výplní. Velmi razantní zásah do celkového vnímání vily a jejího okolí přinesla v 50. letech 20. století přístavba kulturního domu při východní straně vily, která výrazně narušila celkový vzhled původní vily.

Thonetova vila v Koryčanech je i přes všechny pozdější úpravy různé úrovně stále jednou z nejreprezentativnějších staveb v Koryčanech. V interiéru se zachovala část původních prvků, jako jsou vstupní dveře s kovanými mřížemi, vnitřní dveře s obložkami, obložky okenních otvorů, část dřevěného obložení stěn, litinová madla bočního schodiště a unikátní konstrukce zavěšeného podhledu nad hlavním schodištěm, které prostor haly díky prosklení osvětluje. Zvláště cenné je pak dochované tříramenné centrální schodiště se zábradlím, na kterém je čitelný rukopis majitele vily. Jsou zde použity ohýbané dřevěné prvky s využitím měkkosti a ohebnosti bukového dřeva, které bylo hlavní surovinou pro výrobu Thonetova ohýbaného nábytku. Schodiště v této vile tak dotváří reprezentativnost centrálního prostoru haly a získává tím na výjimečnosti. Dnes je tato významná vila v dezolátním a neudržovaném stavu. Je to velká škoda a svým způsobem i neúcta vůči historickým zásluhám Michaela Thoneta, protože díky němu továrna po celé generace poskytovala práci a obživu převážné většině zde a v širokém okolí žijících obyvatel. Město Koryčany, které je jejím současným vlastníkem, má velký zájem vilu zrekonstruovat a uvést opět do života. Je to ale cíl velmi náročný zejména na financování tohoto záměru, protože realizace rekonstrukce je nad možnosti rozpočtu města a najít investora není vůbec snadné.

Chřiby, Cimburk

Důvodem, pro který se Michael Thonet rozhodl založit továrnu na ohýbaný nábytek právě v Koryčanech, jsou Chřiby. Pohoří s rozsáhlými bukovými lesy, které obklopují naše město. Místo, které nabízí velké množství vzrušujících, nevšedních zážitků. Poskytuje nádherné přírodní scenérie pro všechny, kdo hledají přírodu bez komerčních atrakcí. Nejznámějším a také nejvíce navštěvovaným místem je bezpochyby zřícenina hradu Cimburk, ukrytá v lesích nad Koryčanskou přehradou. Hrad vznikal v letech 1327 až 1333. V průběhu staletí proběhlo několik přestaveb a oprav. Koncem 17. století hrad Cimburk začal sloužit jako sídlo lovčího a k ubytování lesního personálu. Po opuštění počátkem osmnáctého století začal hrad chátrat. Ve 30. letech minulého století byly provedeny první záchranné práce. Po roce 1994, díky péči skupiny příznivců hradu Cimburk – spolku Polypeje, nastává obrat k lepšímu. Cílem všech prací není hrad dostavit, ale zakonzervovat jej jako zříceninu. Průběžně probíhají práce na statickém zajištění hradu, ale daří se i další práce. Jednak při správě a údržbě hradu, ale také po mnohaletém úsilí je zde vybudováno nové zázemí pro dobrovolníky a pro kulturní akce. I přes čilý stavební ruch je hrad hojně navštěvovaný. Jenom v roce 2019 ho navštívilo přes 23 tisíc návštěvníků. A není divu, protože na hradě Cimburku můžete zažít naprosto nevšední zážitky. Nejen při samotné prohlídce hradu, ale také např. při šermířském turnaji. Zcela nenapodobitelnou atmosféru má Cimburský košt vín. Pivaři, ti můžou ochutnat až na 30 druhů piva při Setkání malých pivovarů. Další akcí bývá tradiční Den múz a na konci srpna pak tajemná Cimburská noc s dobrodružnými večerními a nočními prohlídkami hradu.

Chřiby vyhledávají také milovníci pěší turistiky. Jsou doslova protkány sítí turistických cest, které vás vždy dovedou k zajímavému, mnohdy až k magickému místu. Uspokojení tady najdou také vyznavači stále oblíbenější cykloturistiky. Ti mohou využít značené cyklotrasy. Užít si lze také netradiční a nejkrásnější pohled na Chřiby. A to z koňského hřbetu, při vyjížďce po hipostezkách. Zkrátka, Koryčany jsou skvělým výchozím místem pro vstup do Chřibů pěšky, na kole i na koni.

Chřiby nepoznáte za jeden, ani za dva výlety. Seznámení se s jejich nevtíravou a půvabnou krásou je jako droga. Když je jednou navštívíte, časem pocítíte potřebu a touhu se do nich opakovaně vracet. Nejlépe v různých ročních obdobích. Výlety do Chřibů vám vydrží na dlouho. Na mnoho let, možná i na celý život.

Koupaliště v Koryčanech

V letních měsících vám po toulkách a poznávání krás Chřibů nabízí aktivní odpočinek městské koupaliště. Najdete ho na východní straně Koryčan. Je ideálním místem pro zakončení letního dne. Kromě koupání ve velkém 50-ti metrovém bazénu a malém dětském bazénu můžete využít beachvolejbalové kurty s bílým pískem. K dispozici je i dětské hřiště. V těsné blízkosti je autokemp, který můžete využít pro ubytování ve stanech či v karavanech. V nabídce ji i ubytování ve čtyřech chatkách s 8 lůžky, kuchyňkou a sociálním zařízením.