Německé solární elektrárny přepisují rekordy. Zásluhou příznivého počasí i poklesu celkové spotřeby kvůli útlumu ekonomiky se obnovitelné zdroje dostávají do popředí a zastiňují tradiční uhelné elektrárny.

Blankytně modrá obloha nad střední Evropou připravila v pondělí 20. dubna pro německé fotovoltaické elektrárny perfektní prostředí. Jejich výkon toho dne přesáhl podle údajů Agora Energiewende 35 GW a překonal rekord z 23. března tohoto roku. Podobný výsledek se opakoval i v úterý a podle německé federální meteorologické stanice DWD by příznivé podmínky měly pokračovat i v příštím týdnu.

„Nad Německem teď není skoro ani mráček,” řekl Bloombergu Andreas Friedrich, mluvčí DWD. „Vysoký tlak, který je momentálně nad Skandinávii, toto počasí udrží minimálně do pátku,” dodal.

Obnovitelné energie pomalu ale jistě upozaďují tradiční německé uhelné elektrárny. Podle odhadů německé vlády budou obnovitelné zdroje v roce 2038 vyrábět okolo 80 procent veškerých energií. V roce 2019 to bylo jen něco málo přes 40 procent. 

Vláda již uzavřela dohodu s velkými energetickými společnostmi jako je RWE AG a LEAG o postupném snižování využívání energií z neobnovitelných zdrojů do roku 2038. Některé z uhelných elektráren však možná zavřou ještě dříve, právě kvůli rostoucí popularitě solární energie.

Slunečno nad Německem a vysoká produkce solární energie v pondělí zajistily, že 40 procent veškeré německé energie šlo právě z fotovoltaických elektráren. Podle think tanku Agora Energiewende obstarala nukleární a uhelná produkce pouhých 22 procent, obnovitelné zdroje po připočtení i větrných elektráren dodaly celkem zbylých 78 procent.

„Každoročně se instaluje více a více solárních panelů, je tak běžné, že dosavadní rekordy jsou překročeny každé jaro,“ říká analytička BloombergNEF Jenny Chaseová. Dodává také, že k překonání dosavadního rekordu mohl pomoci i nižší počet letů a menší znečištění vzduchu v důsledku koronaviru.

Nadbytek energie a zlaté časy fotovoltaiky

Koronavirová pandemie pomáhá v Německu odsouvat fosilní paliva do pozadí. Omezené cestování i výroba totiž snížily poptávku po elektřině a slunečné a větrné počasí výrazně přispívá ke zvýšené produkci obnovitelných zdrojů, které mají před fosilními palivy v odběru přednost.

Výsledkem této situace bylo více hodin, kdy ceny elektřiny spadly do záporných hodnot, upozorňuje Bloomberg. V takové chvíli jsou v podstatě spotřebitelé placeni za odběr nadbytku energie. Obvykle to nastává během svátků či víkendů, kdy je mimořádně větrno nebo slunečno.

Letos je podobných případů více. V prvních třech měsících roku 2020 bylo zaznamenáno 773 případů záporných cen, což je podle údajů Epex Spot exchange o 78 procent více než ve stejném období v roce 2019.

I proto teď fosilní paliva nejsou v Německu příliš v kurzu. „Uhlí začíná být na energetickém trhu tím poraženým,” dodává Carlos Perez Linkenheil, vedoucí analytik berlínské Energy Brainpool.

Rekordy i v Česku

Vyšší výrobu ve svých fotovoltaických elektrárnách potvrzuje i skupina ČEZ, ta už v březnu registrovala meziroční nárůst v řádu jednotek procent. „Příčinou je především vyšší počet slunečných dní s vysokými hodnotami osvitu a méně deštivých dnů, to vše v kombinaci s inovativním systémem údržby,“ řekl iDNES.cz mluvčí firmy Martin Schreier.

Rekordních výsledky díky příznivému a slunečnému počasí potvrzuje rovněž společnost Photon Energy. „V důsledku pandemie lze předpokládat, že dochází k nižší poptávce po elektrické energii a následnému omezování výroby samotných elektráren, například těch spalujících fosilní paliva. Jelikož nedošlo k žádným pokynům od distributorů k regulaci výkonů našich fotovoltaických elektráren, předpokládáme zvýšený podíl zelené energie na trhu a zlepšování kvality ovzduší,“ vysvětluje vývojový analytik Photon Energy Control Jan Řičica.

Vliv atmosférického znečistění na produkci energie z fotovoltaických elektráren je však podle něj v českých podmínkách minimální. „Pravděpodobně nejlepší výsledky v tomto směru lze pozorovat v zemích se silným průmyslovým znečištěním, jako je třeba Čína či Indie,“ dodává.