Vlaky na hlavním železničním koridoru mezi Chocní a Pardubicemi by už za pět let mohly jezdit dvoustovkou. Vyplývá to z dlouhodobého plánu Správy železnic, která na jednom z nejstarších koridorových úseků chystá komplexní rekonstrukci.

ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Radek Latislav, MAFRA

Je to jen pár týdnů, co na nejvytíženější trati v Česku u Chocně skončil geotechnický průzkum železničního podloží, který má být předstupněm velké modernizace této tratě. 

Příští rok uplyne přesně čtvrtstoletí od chvíle, co se na téměř šestnáct kilometrů dlouhou modernizovanou trať mezi Chocní a Uherskem vydaly vlaky. Byl to teprve druhý dokončený traťový úsek hlavního koridoru z Prahy na Moravu.

Kde by se mohla zvýšit rychlost na 200 km/h?Uhersko – Choceň
Kolín – Poříčany
Sudoměřice u Tábora – Votice
Soběslav – Doubí
Plzeň – Domažlice
Brno – Přerov
Nemanice – Ševětín
Břeclav – Vranovice
Dluhonice – Olomouc

Paradoxem je, že do dnešních dnů se například mezi Brandýsem a Ústím nad Orlicí ještě nekoplo a železničáři už hlásí, že rovinatý úsek z 90. let musí projít komplexní rekonstrukcí. Správa železnic (SŽ) s ním má velké plány. Zařadila ho mezi prvních 207 kilometrů tratí, na kterých by vlaky mohly jezdit rychlostí 200 km/h.

„Hlavním cílem stavby je komplexní rekonstrukce úseku, jehož předešlá modernizace proběhla v roce 1996 s uplatněním tehdy dostupných technologií a materiálů. Předmětem stavby je zejména výměna železničního svršku v délce 15,5 km, sanace železničního spodku v nevyhovujících úsecích, zřízení bezbariérového přístupu na nástupiště ve stanici Zámrsk, rekonstrukce zastávek a přejezdů a úprava staničních zabezpečovacích zařízení,“ přiblížil rekonstrukci mluvčí Správy železnic Marek Illiaš.

Železničáři, kteří náročnou stavbu rozvrhli mezi roky 2022 až 2025, přípravu na vyšší rychlost již zahájili zadáním studie, jejímž cílem bude ověřit, co bude nutné ke splnění dvousetkilometrové mety provést. Už teď je jasné, že půjde o finančně náročnou akci, se kterou bude spojena celá řada výluk.

Ještě letos se správci železnice dozvědí, jaké stavební zásahy se budou muset vykonat do železničního spodku, jehož technický stav je pro zvýšení rychlosti vlaků rozhodující. 

Geotechnický průzkum zjišťoval stav náspu

„V současné době není podloží ani železniční násep pro toto zatížení únosný. Geotechnické průzkumy v terénu již byly dokončeny, v těchto dnech probíhá jejich laboratorní zpracovávání. Výsledky k připomínkám by měly být odevzdány do konce roku,“ řekl Marek Illiaš k průzkumu, jehož výstupem má být návrh řešení pro šetrnou sanaci železničního náspu tak, aby vlakům umožnil jezdit dvoustovkou.

Je dobré také podotknout, že maximální rychlost se bude vztahovat jen na soupravy s naklápěcí skříní, což je v českých podmínkách zatím jenom elektrická jednotka 680 Pendolino.

Aby vlaky mohly jezdit maximální možnou rychlostí, stavebních úprav se dočkají také nástupiště ve Srubech, Dobříkově u Chocně, v Sedlíšťce a Zámrsku. Zmizet musí i všech šest úrovňových přejezdů včetně toho největšího, pětikolejného v Uhersku. Na ten železničáři už mají zpracovaný projekt.

Celkové investiční náklady jsou vyčísleny na 2,7 miliardy korun s tím, že vyšší rychlostí by se mohlo v traťovém úseku jezdit od poloviny roku 2025. Ovšem výhodu v podobě dvou uspořených minut cestující podle Marka Illiaše pocítí až mnohem později. 

„Dnes dopravci vlastní vlakové soupravy, které umožňují dosáhnout dvousetkilometrové rychlosti, v řádu jednotek kusů. Takže reálný přínos pro cestující očekáváme na rok 2030,“ dodal mluvčí SŽ.