Zlínští zastupitelé schválili mírně schodkový rozpočet města na příští rok. Počítá se v něm se zhoršující se ekonomickou situací, kterou vyvolal koronavirus. Vzhledem k očekávaným poklesům příjmů tak přicházejí nebývalá omezující a úsporná opatření.
Plánovaná podoba Zimního stadionu Luďka Čajky ve Zlíně po rekonstrukci. Jestli se do ní radnice pustí v roce 2021, zatím není jisté. | foto: vizualizace: Martin Vokatý, ATIP
Krajské město letos přijde o zhruba 150 milionů korun na daních, díky kompenzaci od státu bude reálný propad jen 50 až 60 milionů.
„Předem avizujeme, že příjmová stránka rozpočtu možná dozná změn už na únorovém nebo březnovém zastupitelstvu. Záleží na tom, jaké ‚noty‘ nám vláda a parlament rozdají, jaké dopady zrušení superhrubé mzdy, případně další daňová opatření budou mít,“ uvedl ekonomický náměstek primátora Bedřich Landsfeld (STAN).
Na investice je v rozpočtu vyčleněno téměř 177 milionů korun. Každoročně se však počítá s tím, že další peníze se přidají na začátku příštího roku. V původně schváleném rozpočtu na letošní rok bylo na investice vyčleněno přes 234 milionů, v upraveném rozpočtu je pak téměř 588 milionů korun.
Magistrát se chce příští rok pustit do modernizace tržiště Pod Kaštany nebo přestavby křižovatky na Vodní ulici na kruhový objezd. Otázkou je, jestli se pustí do úprav zimního stadionu. Potřeboval by k tomu získat dotace a není jisté, zda se mu to skutečně podaří.
Opatrný přístup Zlína se projevuje také v tom, že jeho organizace budou moci dostat během prvního pololetí jen 45 procent finančních prostředků a až podle vývoje daňových příjmů se jim budou uvolňovat peníze na druhé pololetí. Z fondů města se bude dát čerpat jen 80 procent finančních prostředků.
Vedení radnice hledalo úspory také v chodu úřadu. Jeho odbory dostaly za úkol ušetřit pět procent výdajů, čímž se provozní náklady snížily o 15 milionů korun. Dále využije uspořené peníze z účelových fondů, kde má přes čtyři miliony a zadalo audity svých společností s cílem v nich také šetřit.
Vláda nutí ke zvýšení platů v městských organizacích
Ani to však za jistých okolností nemusí stačit. Podle některých prognóz by Zlín mohl příští rok přijít na příjmech až o 100 milionů korun, což už by bylo pro jeho pokladnu velmi vážné.
„Pokud k tomu dojde, budeme postaveni před rozhodnutí, že budeme muset snižovat služby obyvatelům města, od trolejbusové dopravy po příspěvky, které dáváme dceřiným i externím organizacím. Pevně věřím, že k tak drastickému omezování nebude muset dojít,“ prohlásil Landsfeld.
Bude záležet zejména na vládě, jestli rozpočty samospráv podpoří dalšími příspěvky. „To vše znamená, že nejsme ve zcela komfortní situaci. Také jsme si na radnici dopřáli velký luxus, že jsme nerealizovali a dokonce ani nezahájili žádnou velkou investici,“ zmínil opoziční zastupitel Čestmír Vančura (Zlín 21).
Jeho kolega z hnutí Tomáš Dudák zase upozornil, že se nezvyšují částky školám či školkám, ale naopak je více peněz určených například Filharmonii Bohuslava Martinů nebo městskému divadlu.
„U odborů radnice dochází k redukcím v provozních oblastech, ale nedochází k tomu v příspěvkových a městských organizacích, což mě mrzí,“ nastínil Dudák.
Podle Landsfelda je to tím, že město musí ve svých organizacích navyšovat platy podle rozhodnutí vlády, v případě škol či školek na něho ale tato povinnost nedopadá.
„Nedovedu si bohužel představit, že bychom měli více prostředků na provoz. Naše organizace nebude mít v roce 2021 takové tržby ani sponzorské dary a do června můžeme počítat pouze se 45 procenty prostředků,“ konstatoval ředitel městského divadla a zastupitel Petr Michálek (STAN).
