Minimálně 15 let mluví pardubičtí radní o potřebě opravit Letní stadion v centru města. Nyní se stavba přiblížila. Ovšem veřejnost je v rozpacích. Představený model vítězné firmy notně zaostal za původními plány. Jak se problém rodil, popisuje analýza MF DNES.

Plánované rekonstrukce Letního stadionu se vůbec nedotkne památkově chráněné Brány borců, která se rozpadá před očima.

Plánované rekonstrukce Letního stadionu se vůbec nedotkne památkově chráněné Brány borců, která se rozpadá před očima. 

Buď pardubičtí zastupitelé za dva týdny schválí stavbu poněkud zvláštního stadionu, či fotbalisté FK Pardubice budou muset administrativně opustit první ligu.

V takto nepříjemné pozici skončili politici po dlouhých letech příprav, schůzek, jednání a projektování. „Když si uvědomím, kolik práce nás to stálo, tak mne výsledek dost zklamal,“ uvedl po zhlédnutí vítězného návrhu od firmy Porr majitel FK Pardubice Vladimír Pitter.

Někteří zastupitelé mluví o tom, že se v případě opravy Letního stadionu dostala radnice do dokonale slepé uličky. 

Málokdo si bude chtít vzít na triko, aby kvůli němu překvapivě úspěšný klub spadl z ligy, kterou si vybojoval po 50 letech. Podmínky FAČR jsou totiž nastaveny tak, že pokud se do června nezačne stavět, tým bude z ligy vyloučen kvůli absenci vyhovujícího domácího stadionu. Nyní tým hraje na výjimku ve Vršovicích.

Ovšem většina oslovených politiků zároveň dodává, že se jim bude těžko hlasovat pro něco, co bude podle nich hyzdit centrum města na dohled od zámku a Zelené brány. „Jsem sportovec, fotbalistům fandím, bude se to ve mně hodně prát,“ uvedl šéf zastupitelského klubu ODS Petr Klimpl.

Ovšem právě jeho strana je zčásti odpovědná za to, kde se nyní magistrát nachází. Politici z modré strany velmi nahlas a velmi tvrdě kritizovali opravu stadionu jako takovou a také její cenu. 

„Dosáhli jsme toho, že se u stadionu postaví parkovací dům, a našli jsme i řešení dopravní situace v okolí. Ovšem na podobě a ceně projektu samotného díla jsme se neshodli a ani v budoucnu se neshodneme,“ uvedl v listopadu 2019 náměstek primátora za ODS Petr Kvaš, který tak demonstroval přístup strany k problému. „Máme obavy o rozpočet města,“ opakovali jeho kolegové.

A jelikož ODS je druhá největší koaliční strana, musela ta největší – hnutí ANO – hledat podporu jinde. Nakonec hlasování o stavbě prošlo i díky několika hlasům z opozice, a to u největšího projektu města za poslední roky není určitě ideální. Ostatně kvůli tomu se občas i politici z obou partají setkali na dohadovacím řízení, jak postupovat dál.

Možná i proto, aby klíčového koaličního partnera obměkčil, přišel primátor Pardubic Martin Charvát s nápadem, že by se stavitel stadionu mohl vybírat metodou Design and Build.

Vítězná podoba Letního stadionu navržená firmou Porr, jak ji s podivně oddělenými ochozy mohli zatím vidět jen členové výběrová komise. Zastupitelstvu bude teprve představena.

Její výhoda je v tom, že firmy si připraví projekt podle svého uvážení, a dokážou tak najít i úspory, které měly uspokojit právě radní z ODS. „Museli to tak udělat, protože jinak by se nevešli do stanovené ceny 430 milionů korun,“ uvedl šéf zastupitelského klubu Pirátů Vojtěch Jirsa.

Ovšem firma Porr to se šetřením podle prvních dojmů přehnala a studie stadionu nejen u fanoušků vyvolala zděšení. Z původního projektu, za který město dalo 13 milionů, toho na první pohled moc nezbylo. 

„Hlavní chyba byla, že původní projekt města nebyl pro soutěžící závazný, ale jen doporučující. Jedna firma se tak držela nějakých mantinelů, druhá moc ne,“ řekl k tomu lídr opozičních Pardubáků František Brendl.

Politici se nyní připravují na neveřejný seminář o stadionu, který se bude konat příští týden. Radní jim už poslali podklady k celé soutěži, ale zatím jen v režimu tajné. Oficiálně radnice stále nic nepředstavila.

Klíčové hlasování zastupitelstva se bude konat ve čtvrtek 4. března. Momentálně to vypadá tak, že oprava Letního stadionu těsně projde a politici se dílo pokusí během několika let dokončit a vylepšit. To však rozhodně není ta nejúspornější varianta.

Ostatně příběh několikrát dostavované haly Dašická ukázal, že úspory na nesprávném místě nejsou úsporami, ale spíše vyhazováním peněz daňových poplatníků.