Hejtman Radim Holiš má za sebou pomyslných sto dnů hájení. Promluvil o plánech kraje na opravu nemocnice ve Zlíně, očkování nebo kritice šéfů krajských výborů.
Hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (únor 2021).
Po nástupu do funkce jste řekl, že brzy uvidíte, kteří „kostlivci ve skříni“ na vás po minulém vedení kraje vypadnou. Co jste objevil?
Největší problém vidím ve smlouvě týkající se nákupu pozemků pro výstavbu nové nemocnice ve Zlíně Malenovicích. Já bych jako hejtman podobnou smlouvu nikdy nepodepsal a nechápu, jak mohla projít. Mimochodem, i odbor vnitřního auditu konstatoval, že tam jsou věci, které jsou pro kraj velmi nevýhodné. Zejména jde o závazek kraje, že pokud se na těchto pozemcích nepostaví nemocnice, tak bude platit sankci v řádech milionů korun za nečinnost. No a výběrová řízení okolo projektů v nemocnicích jsou taky samostatná kapitola.
Nemělo bývalé vedení právo se tak rozhodnout? Většina rady i zastupitelů přece byla pro novou nemocnici.
Podle mě se bývalý hejtman (Jiří Čunek) vyloženě pojišťoval, aby i jeho případní nástupci museli pokračovat v krocích vedoucích k uskutečnění záměru na výstavbu nové nemocnice. Což jsme ale odmítli a nyní pracujeme na tom, jak kraj dostat ze závazků ve zmíněných smlouvách. Mnohokrát už jsem vysvětloval, proč je nová nemocnice nesmyslný projekt, nevychází to ekonomicky ani z hlediska již provedených investic do současného areálu.
Zástupci stávající koalice uvádějí, že hejtmanství nemá dostatek peněz určených na stavbu nového špitálu, o nichž Jiří Čunek před volbami mluvil. Kolik má tedy kraj našetřeno?
Na začátku předvolební kampaně pan Čunek říkal, že si kraj může dovolit vzít úvěr tři miliardy korun, na jejím konci už tvrdil, že by šlo postavit novou nemocnici i bez úvěru. My jsme zjistili, že na novou nemocnici bylo nachystaných 2,5 miliardy korun, jenže tato částka byla navázaná na omezení investic v jiných oblastech a zařízeních Zlínského kraje. Kraj ale zároveň nemá ani slibovanou miliardu korun na proměnu nemocnice ve Vsetíně a miliardu na nemocnici v Kroměříži. A kdyby se stavěla nová nemocnice, musely by se na ni použít peníze ze zásobníku projektů v sociální oblasti, dopravě, školství, kultuře a podobně. V tomto majetku chybí v opravách a důležitých investicích nejméně 6,5 miliardy korun. Tím by se zcela zastavil rozvoj kraje. Proto se pod novou nemocnici nemůže podepsat nikdo, kdo trochu umí hospodařit a má všechny informace.
| Radim HolišNarodil se v roce 1975 ve Valašském Meziříčí.Vystudoval obor pozemní stavby na Vysokém učení technickém v Brně, potom pracoval jako projektant.V komunálních volbách v roce 2014 vedl kandidátku hnutí ANO v Rožnově pod Radhoštěm a pak se stal starostou.Tento úspěch zopakoval také v roce 2018. Loni se stal jedničkou ANO v krajských volbách a poté, co v nich hnutí vyhrálo, byl zvolen hejtmanem. |
Na co tyto miliardy použijete?
Částka 420 milionů korun ze zrušené projektové dokumentace na novou nemocnici bude použita na projekty ve všech krajských nemocnicích. Primárně na rozvoj Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně, ale i na potřebné rekonstrukce ve Vsetíně a Kroměříži. Zlínská nemocnice se měla začít dostavovat před dvanácti lety. Promrhalo se neskutečně moc času a jen v cenách za stavební práce, které se za tu dobu zvedly, Zlínský kraj přišel o obrovské peníze. To se už nesmí opakovat. Co se týče zůstatku z investičního záměru, většinově půjde právě na dostavbu nové interny včetně urgentního příjmu ve Zlíně.
Jaké máte konkrétní plány s internou? Stará budova nevydrží, bude třeba ji opravit ještě předtím, než bude stát nová.
Prioritní je pro nás rekonstrukce a dostavba interny a nový urgentní příjem. Chceme vycházet z původního záměru, aktualizovat jej a přepočítat na dnešní ceny. S vedením nemocnice a lékaři probereme, jaké jsou možnosti. Po stránce stavařské, finanční a časové je výhodné to udělat vše najednou. To bude jedno ze zadání.
Proměna budovy interny významně ovlivní praktické fungování tamějších lékařů a pacientů, kteří do zlínské nemocnice chodí. Jak to chcete řešit?
Můj soukromý názor jako stavaře je, že by bylo možné dočasně internu uzavřít, lékaři a ordinace by se pak přesunuli do jiných pavilonů. Část kapacit, hlavně ambulance, by se přesunula do mobilních zařízení v areálu nemocnice. Bylo by to stavebně nejjednodušší, zároveň by šlo udělat dostavbu a urgentní příjem. Ale zdůrazňuji, že to musíme probrat s vedením nemocnice a s lékaři.
Nebude to pro lidi složité?
Byl by to samozřejmě určitý nekomfort, bavíme se však o období zhruba dvou let a poté by byla interna kompletně v novém včetně dostavby. To za zvážení stojí. Závisí i na akutních problémech staré interny, kde bohužel některé opravy musíme udělat hned. Tady opět zdůrazňuji, že se s opravami mělo začít v minulosti.
Kdy zveřejníte celkový plán oprav v areálu Baťovy nemocnice?
Předpokládám, že v dubnu. Výhodou je, že nezačínáme na zelené louce a můžeme využít zmíněný plán z roku 2008. Můj cíl je mít v řádech měsíců stavební povolení pro internu a urgentní příjem, mezitím můžeme diskutovat o tom, kdo ji bude stavět, zda my, nebo nemocnice.
K čemu se kloníte?
Musíme to ještě probrat, je to důležitá otázka. Pokud by ji stavěla nemocnice, má výhodu v odpočtu DPH a nemusí pak platit nájem kraji. Kromě toho jako akciová společnost má jiné podmínky pro výběr zhotovitele než kraj. Druhou variantou je, že internu postavíme my a pak ji dáme nemocnici do pronájmu.
Velké opravy ve špitálech ve Vsetíně a Kroměříži se dělat nebudou? Například podle nové kroměřížské ředitelky Lenky Mergenthalové potřebují operační sály v Kroměříži akutní opravu, plánujete ji?
Každá nemocnice teď prochází revizí záměrů, na starosti to má náměstkyně Olga Sehnalová. S investicemi určitě počítáme. Mimochodem, překvapilo mě, že když jsme byli ve Vsetíně a mluvili s vedením nemocnice o již zpracovaném novém generelu rozvoje nemocnice, bylo mi řečeno, že se s ním neztotožňuje. Sami to chtějí udělat jinak.
Pandemie koronaviru ovlivnila celé fungování kraje. Jaký má vliv krizové řízení na vaši práci?
Zpětně musím říct, že je dobře, že jsem si nevzal na starosti žádnou gesci a nechal si „jen“ krizové řízení. Koronavirus a vakcinace mi zabírají 70 až 80 procent pracovního času, je toho hodně. Zaregistroval jsem na dálku vyjádření svého předchůdce (Čunka), že krizové řízení funguje díky úředníkům na kraji a zástupci vedení kraje nejsou ani tak potřeba. Chtěl bych mu vzkázat, ať se přijde podívat, jak vypadá krizové řízení. Myslím, že neví, o čem mluví. On sám žádné krizové řízení ani nedělal. Když jsme měli první krizový štáb online, tak nám čtyřikrát spadla wi-fi mrakodrapu. Až tehdy se ukázalo, že není dostatečně silná, což před námi neměl nikdo šanci zjistit, protože žádné podobné porady se nedělaly.
Kraj původně neměl v plánu výstavbu velkých očkovacích center. Teď už vznikají, proč?
Vycházeli jsme dosud z počtu vakcín, které k nám z Prahy dorazí. Pokud vám přijde 1 100 dávek denně, tak nemá smysl stavět velká centra, ale raději se dohodnout s praktiky a našimi očkovacími místy v nemocnicích. Teď však máme informaci, že v dubnu bychom měli dostávat až 10 tisíc dávek denně, proto chystáme síť dalších třinácti očkovacích center.
Kde budou?
Měla by vzniknout v každé obci s rozšířenou působností. Vyjednáváme také se soukromými ambulantními lékaři, zda by nám nepomohli. Nemůžeme to bohužel pokrýt všechno personálem z krajských nemocnic. Ten už je enormně vytížený.
Po nástupu nové koalice vzbudilo velkou kritiku opozice jmenování tří uvolněných předsedů výborů. Bylo to vážně nutné?
Vím, že za to budeme kritizováni celou dobu, ale za tímto rozhodnutím si stojím. Všichni tři se účastní jednání rady a názorem, výkonem, zkušenostmi jsou pro radu velmi cenní. Tomáš Janča s kolegy z rady pracuje na pomoci začínajícím i stávajícím podnikatelům, Jakub Zach jako vystudovaný architekt je velmi důležitý pro oblast dopravy, Alena Gajdůšková má kontakty do Sněmovny i Senátu a sociální oblast zná podrobně. Pokud někdo řeší jen peníze, tak jsme naopak zrušili 37 členů výborů a deset míst v dozorčích radách, takže minimálně půlku nákladů na předsedy výborů máme vyřešenou tímto snížením.
Při vší úctě k paní Gajdůškové, jak může zvládat práci na kraji na sto procent, když je zároveň poslankyní za ČSSD a členkou tří sněmovních výborů?
Je nutné zdůraznit, že práci na kraji nedělá na plný úvazek a tomu odpovídá i její plat, který je krácený na polovinu. Ale i ona chodí na všechny krajské rady a nemám dojem, že by svoji práci neodváděla. Na radách je vždy připravená a zastupitelům předala výkaz své práce, jak jsme slíbili.
Více funkcí máte i vy, zůstal jste nadále starostou Rožnova pod Radhoštěm. Jak to chcete stíhat?
Je to kompromisní řešení, ke kterému jsme dospěli s kolegy z rožnovské koalice. Jsem starostou jen na úvazek 0,2, dostali jsme i nového místostarostu, který převezme velkou část mé agendy. V Rožnově jsem starostou sedm let, táhl jsem tady klíčové investice a nechci teď za sebou prásknout dveřmi, dokud nejsou hotové. To není můj styl. A bylo by ještě horší, kdybych teď složil pozici starosty a pak do toho kolegům z města nadále mluvil. I tady jsme domluveni, že to budeme hodnotit po nějaké době.
Víte, že za to sklidíte kritiku?
Opravdu to nešlo jinak vyřešit. Jasně jsem řekl, že prioritou je pro mě kraj. V Rožnově budu úřadovat každý pátek, jinak denně dojíždím do Zlína. Tlak na výkon mi nevadí, jsem ve formě a můžu kdykoli účtovat. Jak v Rožnově, tak na kraji. Kritiku mám rád, je motivační.
