Tento článek si klade za cíl porovnat povrchové úpravy dřevěných podlah lakem, olejem nebo voskem, postavit proti sobě jejich výhody a nevýhody. Málokdo z konečných uživatelů se vyzná v chemickém složení přípravků, které zachovávají přírodní vzhled dřeva, a dokáže se kvalifikovaně rozhodnout. Zná-li však užitné vlastnosti jednotlivých prostředků, jde mu to lépe.
Nejprve trocha informací z oblasti přípravy a vlastního nanášení. Dřevěné podlahy se v zásadě upravují laky nebo oleji a vosky, popřípadě jejich kombinací. Hlavním kritériem výběru je přitom plánovaná míra zatížení podlahy. Musíme si navíc vždy uvědomit, že základní materiál je dřevo – přírodní živý materiál – a musíme se proto k němu náležitě chovat (jak z hlediska údržby, tak i hlediska užitných vlastností). Dřevěná podlaha je krásná především svými přírodními barevnými rozdíly v jednotlivých dílcích a říká se o ní, že hřeje. Nehodí se však samozřejmě pro všechny prostory a investor by měl velmi pečlivě zvážit finální volbu materiálu.
Jaký ochranný nátěr je vhodný právě pro vaši podlahu?
Mořidla vybíráme podle druhu dřeviny a způsobu aplikace. Je především potřeba vzít na vědomí, že moření podlahy obnáší úpravu opravdu velké plochy. Hodí se na ní proto především aplikovat mořidla vodou ředitelná, ale lze vybírat i z takových, která jsou na bázi přírodních barviv, případně mletých pigmentů s negativním vybarvením dřeva, nebo s pozitivním vybarvením dřeva, přičemž přípravek je v takovém případě většinou nutné na plochu stříkat (nástřik mořidel se používá, pokud je třeba výrazně urychlit a zjednodušit operaci moření, nebo když usilujeme o co nejlepší sjednocení mořené plochy). Z ostatních mořidel jsou zajímavá tzv. rustikální mořidla, která jsou velmi vhodná především pro moření pórovitých dřevin, jako je dub. Povrch před aplikací musí být samozřejmě hladký, přebroušený, suchý a zbaven prachu i jiných nečistot. U mořidel je třeba ještě říci, že moření zvýrazní nejen všechny krásy dřeva, ale i vady dřeva a nedostatky v broušení. Mořidlo nic neschová, a proto ne každá dřevina je vhodná k moření. Naprosto zbytečné je kupříkladu mořit smrk.
A jak mořit? Přípravek nanášejte širokým, objemným štětcem, případně houbičkou nebo válečkem po směru vláken dřeva a mořidlem nešetřete. Jde-li o místnost do cca 30 m2, můžete mořidlo nanést celoplošně v podstatě naráz, jelikož se předpokládá, že jej stihnete vytřít ještě před předčasným vyschnutím povrchu. Vytírání provádějte čistými hadry za použití ochranných rukavic, během procesu adekvátně větrejte (avšak pozor na průvan).
Podlaha musí být před provedením nátěru pečlivě připravena, například zbroušena.
Laky nabízejí vysokou odolnost vůči otěru, podlahy jimi ošetřené jsou na pohled atraktivní a přitom nenáročné na údržbu. Lze přitom volit mezi různými intenzitami lesku a spolehnout se přitom na dobré protiskluzné vlastnosti povrchu v souladu s normami. Používané na dřevěné podlahy jsou v zásadě dnes vodou ředitelné nebo rozpouštědlové akryluretanové, jedno nebo dvousložkové, kyselinotvrdnoucí laky a nebo UV tvrditelné laky, které se zpracovávají pouze u výrobců velkoplošných podlahových dílců. Pro jejich vytvrzení je třeba, aby na ně působilo UV záření určité intenzity a vlnové délky dané typem lampy. To je ovšem jiná kapitola. Vraťme se k lakování masivních podlah, ať už se jedná o klasickou parketu nebo o podlahové palubky, přičemž základním předpokladem každopádně je, aby byla podlaha řádně obroušena a vyspravena:
Platí, že čím více vrstev laku je na podlahu naneseno, tím delší je obvykle jejich životnost. Lakování probíhá dvakrát až třikrát jedním lakem. Laky pro ruční nanášení mají různé vydatnosti – nejčastěji 8 – 10 m2 na jeden nátěr. Existují však i laky s vydatností 12 – 16 m2 na jeden nátěr. Na trhu se v podstatě nevyskytují špatné materiály, může však dojít k jejich nevhodnému zpracování.
Doporučení: před začátkem práce je potřeba provést vlastní zkoušku, neboť výsledek je závislý také na broušení, způsobu nanášení a dalších pracovních podmínkách. Při zpracování laků je třeba také důsledně dodržovat doporučení výrobců pro ochranu zdraví při práci a životního prostředí. Věřte, že neexistuje ekologický lak, existují pouze materiály, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Dokonce i vodou ředitelné laky jsou nebezpečné. Ačkoli vlivem nekorektní reklamy vzniká dojem, že jsou pro životní prostředí zcela nezávadné a při jejich použití uniká do ovzduší jen minimální objem emisních látek, je potřeba poukázat i na nebezpečí, které vyvstává při čištění nářadí: Při něm se kontaminovaná voda dostává do kanalizace a dále pak do povodí.
Lak se nanáší štětcem nebo lakovacím válečkem ve 2-3 vrstvách s mezischnutím a mezibrusem. Pouze výrobce příslušného materiálu je přitom schopen určit okamžik, kdy je dobré lak přebrousit.
Některé materiály se přebrušují po první vrstvě, jiné až po vrstvě druhé. V každém případě hotová nalakovaná podlaha musí řádně vytvrdnout. Pochozí je po cca 24 hodinách, mokré čištění a pokládání koberců je možné za 7 – 8 dnů. Vše je samozřejmě odvislé od okolních podmínek, při nichž k vysychání dochází. Po několika letech používání je pak možné povrch podlahy repasovat přebroušením a opětovnou aplikací laku. Nejčastěji se obnova povrchové úpravy lakem provádí cca vždy po 15 letech (dle zatěžování podlahy).
Ošetření olejem je obzvláště vhodné pro podlahy tvořené měkkým dřevem. Foto: Anselm Kempf, Shutterstock
Olejováním dosáhneme velmi přirozeného vzhledu dřeva, jehož kresba je touto úpravou zintenzivněna. Povrch, pokud je vhodně udržován, je přirozeně matný. Olejem se ošetřují hlavně světlá dřeva jako je jasan či buk. Dřevo napuštěné olejem je navíc schopno efektivně regulovat vlhkost. Je však jen minimálně odolné vůči chemikáliím či stopám gumových podrážek bot. Olejovat dřevěnou podlahu se proto nedoporučuje například ve sportovních halách či v restauracích.
Oleje se vyrábějí v různých cenách a kvalitách: oleje s UV vytvrzováním, oleje vodou ředitelné a v neposlední řadě oleje různě tónované.
Postup broušení je při nanášení oleje totožný jako při lakování podlahy. Olej nebo vosk se nanáší v dostatečném množství ručně nebo strojem, z principu ve dvou vrstvách s mezischnutím, popřípadě s mezibrusem. Při nanášení se materiál nechá vsakovat, podle typu materiálu se po vsáknutí rozetře a vytře do sucha. Po vytvrzení, které trvá cca 8 – 24 hodin, se postup opakuje. Velmi důležité je dodržet množství přípravku, který aplikujeme na podlahu. Bude-li ho více, materiál může vysychat i několik dnů až týdnů. Množství oleje se řídí i druhem dřeviny. Exotické druhy dřeva mají spotřebu oleje nebo vosku většinou nižší než tuzemské dřeviny. U olejů existuje velké množství druhů s různými vlastnostmi a vydatností od 12 do 100 m2 na litr. Po naolejování se může plocha ještě voskovat pro zvýšení lesku.
Tamm, kde očekáváte vysoký provoz, volte raději úpravu olejem a následně voskem. Foto: Anton Kossmann, Shutterstock
Závěr
Lakované podlahy vypadají honosněji než olejované nebo voskované podlahy, navíc se snadněji udržují. Problém nastává v okamžiku, kdy se lakují podlahové palubky, které v průběhu své životnosti mění tvar a rozměry. Lak tyto změny (kroucení, v horším případě i praskání) nevydrží i přesto, že je formulován jako pružný materiál a může i mikroskopicky prasknout. Do trhlinek se při běžné údržbě dostává voda a podlaha se rychle poškodí. Je proto lepší lakovat pouze rozměrově stálejší podlahové dílce, buď lepené sendvičové typy, nebo správně vyzrálé parkety (nejlépe z tvrdých druhů dřeva), které jsou lepené k podkladu. U takto provedených podlah jsou rozměrové změny v průběhu času minimální. Lakovat by se také neměly měkké dřeviny (smrk, borovice), neboť dochází k rychlému opotřebení a poškození povrchové vrstvy vlivem mechanického tlaku na podlahu, který na podlahu vyvíjí například nábytek jako židle či podpatky bot a jiné. Působením tlaku dřevina povolí a lak s ním. Většinou nedojde k prasknutí, ale poškozené místo je velmi těžko opravitelné. Naproti tomu olejované a voskované podlahy se snadno i místně opravují a renovují. Jejich údržba je mírně těžší než u lakovaných podlah. Z tohoto důvodu je podlahu z měkkých druhů dřeva v místech, kde je očekáván provoz a nutnost častějších oprav, lepší opatřit ochrannou vrstvou olejovou a voskovou. Olejovanou podlahu lze totiž opravit snáz a rychleji, obvykle během hodin.
