Definitivní tečkou za obdobím bývalé slávy pražského Výstaviště byl pravděpodobně požár Průmyslového paláce v roce 2008. Levé křídlo památky tehdy lehlo popelem a ztracenou výstavní plochu nahradil obří stan. Do areálu se nyní však postupně vrací život, ambice míří vysoko. Do tří let by se mělo vše změnit k nepoznání.
Výstaviště v Praze se dočká zásadní rekonstrukce. (27. května 2021) | foto: Výstaviště Praha
„Chceme být nejlepším volnočasovým areálem ve střední Evropě. Všechny současné aktivity mají přilákat veřejnost a nabídnout celoroční vyžití pro všechny generace,“ vysvětluje ředitel Výstaviště Tomáš Hübl.
V dohledné době už pravděpodobně ani z Průmyslového paláce nebude jen torzo. Jsou otevřené obálky a magistrát vyhodnocuje nabídky stavebních firem. Z výběrového řízení by do tří měsíců měl vzejít dodavatel, který dostaví levé křídlo. Zároveň podle Hübla stavební firma opraví i část objektu, kterou před necelými třinácti lety požár neponičil.
„V 50. letech palác sloužil pro sjezdy komunistické strany a v podzemí pod levým křídlem bylo zázemí s kuchyní pro catering. Kuchyň bude fungovat i po rekonstrukci, ale vznikne suterén pod celou plochou levého křídla. Část bude určena pro parkování, sklady a zásobování. Vjede tam i kamion. Výtahy pak bude možné náklad dopravovat rovnou na výstavní plochu,“ říká ředitel městské firmy.
V části suterénu podle něj bude i nadále velká kuchyně a přibude podzemní chodba, kterou budou moci návštěvníci i za deště projít „suchou nohou“ směrem k výstavním plochám za Průmyslovým palácem. Nově také bude možné volně procházet centrální částí paláce dále do areálu Výstaviště v době, kdy se na místě zrovna nebude konat nějaká akce jen pro platící nebo pozvané účastníky.
Chystané opatření zapadá do filozofie, podle které by se z Výstaviště měla stát vyhledávaná destinace nejen pro Pražany i v době, kdy tam zrovna není událost ve stylu matějské pouti. Investice však budou vysoké.
Náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha sobě) připomíná, že z pojistného plnění za škodu napáchanou požárem bude uhrazena jen malá část bezmála dvoumiliardové zakázky. „Palác měl pojištěný jeho bývalý nájemce, společnost Incheba, navíc to bylo podpojištěné a bylo vyplaceno jen asi 200 milionů korun,“ vysvětluje náměstek.
Opravuje se všude
Vyhnánek připomíná, že se dění okolo výstavního areálu neomezuje pouze na Průmyslový palác. „Ve spodní části Výstaviště jsou už zrekonstruované cesty a je tam nový skatepark i zeleň. Lidé tam najdou navíc dětská hřiště, v této části se areál už změnil k nepoznání,“ říká Vyhnánek a dodává, že je opravena restaurace Pražan a opravuje se bývalá restaurace Bohemia.
Jeden z Křižíkových pavilonů se skví novotou a nyní se opravují zbývající tři. Rekonstrukce pavilonů má vyjít na 300 milionů korun a ve dvou z nich bude moci na podzim začít mimo jiné další ročník soutěže ČT StarDance.
„Brzy začne oprava střechy s fasádou na Lapidáriu hned za vstupem do areálu. Ta budova je už v dezolátním stavu,“ vysvětluje šéf Výstaviště.
Spirála se sovětskou inspirací
Podle vedení Prahy začíná rekonstrukce divadla Spirála, které už nebude mít jednoho nájemce, ale Výstaviště bude objekt pronajímat na jednotlivé kulturní či firemní akce. V letošním roce je na stavební práce vyčleněno 170 milionů korun.
| Průmyslový palácDo konce srpna by měl být známý dodavatel, který dostaví levé křídlo Průmyslového paláce na pražském Výstavišti, jež vyhořelo před necelými třinácti lety.Součástí zakázky za necelé dvě miliardy korun bude také kompletní rekonstrukce částí, které požár nezachvátil. Objekt vznikl pro Jubilejní zemskou výstavu v roce 1891. Budovu navrhli architekt Bedřich Münzberger a inženýr František Prášil. Jednalo se o první montovanou ocelovou konstrukci kombinovanou se sklem v českých zemích. |
Architekt Zdeněk Lukeš připomíná, že inspirace pro Spirálu přišla v 60. letech minulého století ze Sovětského svazu. „Šlo o panoramatické kino, plátno bylo kolem dokola a diváci měli pocit, že jsou obklopeni filmem ze všech stran. Pokud vím, tak ale vznikly jen dva filmy – jeden o Moskvě a druhý o Praze a promítali to tam pořád dokola,“ připomíná Lukeš.
Sám se netají tím, že za nejcennější na Výstavišti považuje spíše části, které vznikly pro jubilejní výstavu v roce 1891. „Je to určitě Průmyslový palác společně s oběma vstupními pavilonky, ve kterých bylo ředitelství s poštou. A mezi nimi ještě bývala vstupní brána, která už tam ale bohužel není. Zajímavé jsou i dva paláce na cestě k Průmyslovému paláci,“ dodává architekt. Za pozoruhodný považuje i pavilon pro Maroldovo panorama z 30. let minulého století. „Samotné panorama je z roku 1898 a je to asi jediný pozůstatek třetí výstavy architektury a inženýrství,“ dodává Lukeš.
