Dnes patří zlínský zimní stadion Luďka Čajky mezi nejhorší haly v hokejové extralize, což se ale může brzy změnit. Město plánuje velkou rekonstrukci za necelou miliardu korun. Projektant Michal Bedrník popisuje, jak má chystaná přestavba vypadat.

Michal Bedrník z firmy Atip pracoval na projektu rekonstrukce zimního stadionu...

Michal Bedrník z firmy Atip pracoval na projektu rekonstrukce zimního stadionu ve Zlíně (květen 2021). 

Po rekonstrukci nabídne větší komfort pro diváky včetně prostornějších chodeb či pohodlných sedaček.

„Zlepší se také akustika a uvnitř se bude topit, chladit a větrat, což se dnes neděje. Dále se zvýší bezpečnost, takže stadion splní nejpřísnější požární předpisy,“ říká v rozhovoru pro MF DNES Michal Bedrník z firmy Atip, která ve spolupráci se zlínským Centroprojektem projekt rekonstrukce připravila.

„Součástí rekonstrukce je i nová restaurace, která může být v provozu nezávisle na stadionu.“

Změn je hodně, ale fasáda zůstane prakticky stejná, což působí tak, že se stadion zase tolik nezmění. Je to tedy jen klam?
Ano. Šlo nám o to, aby návrh stavby ctil tradiční zlínskou architekturu. Proto se stadion designem příliš nemění. Odstraní se jen některé necitlivé přístavby z nedávných let. Je ale třeba poznamenat, že se stadion rozroste do šířky – na východní a západní straně jsou navržené nové přístavby, ve kterých budou sociální zařízení, bufety, balkony s prostory pro kuřáky a skyboxy.

Šlo nám o to, aby návrh stavby ctil tradiční zlínskou architekturu. Proto se stadion designem příliš nemění.

Fanoušci řeší, proč není tribuna za bránou, kde bude „kotel“, protažená do větší výšky a zarovnaná s vedlejšími ochozy.
Ale my tribunu protahujeme prakticky až k jižní fasádě, až kam je to staticky možné. Pod a za tribunou bude chodba. Horní řady budou dokonce strmější, bude z nich lepší výhled. Právě proto, aby byla jižní tribuna co největší, jsou bufety za jižní tribunou zasunuté až do sousední přístavby.

Nechtěli jste nadále ponechat místa na stání v obou rožcích?
Kvůli výhledu tam nakonec bude kombinace míst k sezení a stání. A na vrcholu rohové jihozápadní tribuny budou místa pro novináře.

Jak se změní zázemí pro sportovce?
Hodně. Domácí získají vedle nové šatny také moderní wellness centrum se saunou a vířivkou, nové prostory pro masáže či větší rozcvičovnu. Šatna pro hosty bude mít konečně extraligové parametry, doteď na ni klub musel pro každou sezonu získávat výjimku. Tahle část stavby bude konstrukčně jedna z nejkomplikovanějších. Suterén je totiž teď pod polovinou západní tribuny. Prostory pro šatnu hostů vzniknou podkopáním druhé poloviny tribuny. Takže se musí prodloužit a nově založit sloupy, na kterých stojí, a musí zůstat stát západní tribuna a střecha.

Kvůli pořádání koncertů se počítalo se zajíždějící severní tribunou, na jejímž místě by vzniklo pódium. Nakonec to však bude jinak. Jaké je aktuální řešení?
Protože se bude rekonstruovat také ledová plocha, osadí se nové demontovatelné mantinely. Ty bude možné při zakrytí ledové plochy spolu se střídačkami a trestnými lavicemi rychle odstranit. Pro koncerty i jiné akce tak vznikne velká plocha, na kterou se vejde pódium i dostatečně velký prostor pro diváky. Nebylo proto potřeba severní tribunu dělat mobilní. Alespoň někde jsme proti původním předpokladům mohli ušetřit. V nové hale bude díky tomu navíc možné provozovat vedle hokeje i další sporty – tenis, basketbal či volejbal.

Pod stadionem teče potok, nemůže to způsobit komplikace?
Stadion stojí v údolí, kterým protéká potok. Aby ho mohli naši předchůdci postavit, museli ho v původní trase zatrubnit. Potok teče pod PSG arénou a pod stadionem Luďka Čajky má několik ramen, přičemž hlavní je pod ledovou plochou. Aby mohla vzniknout nová stavba mezi oběma arénami, musí se hned za PSG arénou potok přeložit a vést mimo stadion. To jsou v rozpočtu desítky milionů korun. Nejbezpečnější by bylo potok přeložit už před PSG arénou, ale to by byly další desítky milionů.

Původní cenu na přestavbu město odhadovalo na 500 milionů korun, teď se ovšem blíží k miliardě. Důvodem byl i nevyhovující technický stav některých konstrukcí. Udělaly se původně špatně, či prostě už končí jejich životnost?
Překvapil nás stav betonových konstrukcí, v původních odhadech nákladů jsme počítali jenom s jejich sanací. Podrobné průzkumy ale ukázaly, že betonové konstrukce jsou tak degradované, že jejich povrchová sanace nestačí. Jakmile se do nich zasáhne, musejí se navrhovat na současné normy, a to je samozřejmě problém. Všechno se zpřísňuje, zvyšují se koeficienty bezpečnosti. K tomu se přidává to, že k betonovým konstrukcím se dochovalo velmi málo dokumentace. Nemůžeme si tedy být jistí tím, jak jsou sloupy, stěny a stropy vyztužené. Nezbývá nám, než je zesílit. To jsou všechno důvody, které cenu významně zvedají.

Jak by vypadala proměna zimního stadionu, kdyby zlínská radnice zvolila úspornou variantu, jejíž podobu teď řeší?
Upřímně si myslím, že žádná významně úspornější varianta neexistuje. První, co je potřeba řešit, je střecha. Neobejde se to bez jejího zesílení. Střecha stojí na betonových sloupech, které se také musí zesílit, aby vyšší zatížení přenesly dál. Aby se mohly zesílit, musí se zasáhnout do tribun. A jakmile se sáhne do nich, musí se také opravit, to znamená reálně vyměnit. A samozřejmě rekonstruovat stavbu bez nových technologií nejde, nemluvě o požárních předpisech. Logicky se tedy úspornější variantou dostanete prakticky na současný rozsah rekonstrukce.

Upřímně si myslím, že žádná významně úspornější varianta opravy zimního stadionu neexistuje.

Město ale přesto hledá úspornější variantu.
Pokud by se mělo šetřit tak, že se nebudou stavět šatny pro mládež, musí se vrátit do stadionu. To znamená obětovat prostory, které po rekonstrukci zvýší divácký komfort. Bylo by méně bufetů a sociálních zařízení, zmizely by venkovní balkony pro kuřáky a restaurace. Ušetřilo by se odhadem 200 milionů. To si ale myslím, že není rozumná cesta. Reálně se tedy dá stávající stadion pouze udržovat v současném stavu „klinické smrti“, proto je potřeba získat peníze na celkovou rekonstrukci.

Oprava Zimního stadionu Luďka Čajky ve ZlíněZimní stadion byl uveden do provozu v roce 1957 a od té doby neprošel zásadní rekonstrukcí.
Město Zlín jako jeho majitel si nechalo zpracovat projekt na přestavbu u trutnovského ateliéru Atip a zlínského Centroprojektu.Architektem rekonstrukce je Martin Vokatý z Atipu, který je spoluautorem návrhu pražské O2 areny. Spolupracoval se zlínským architektem Františkem PetremMichal Bedrník je vedoucím projektu přestavby a vedoucím projektantem Atipu.Proměna má stát 900 milionů korun a aby ji zlínský magistrát mohl udělat, potřebuje dotaci z Národní sportovní agentury. Získat by mohl až 300 milionů korun. Pokud město peníze nedostane, bude hledat úspornější variantu.V současné době už zažádalo o stavební povolení, a pokud dotaci obdrží, začne s pracemi letos na podzim.

Jak dlouho by mohly trvat práce, kvůli nimž by musel být zimní stadion uzavřený?
Dvě sezony. První bude probíhat za provozu stadionu a budou se dělat nové opěrné stěny, které vytvoří prostor pro přístavby, dále nové inženýrské sítě a začne se s výstavbou objektu mezi arénami. Aby se stadion a PSG aréna udržely v provozu v první sezoně, budou se muset udělat provizorní přeložky některých sítí a chlazení ledu. I to jsou náklady navíc. Druhou sezonu bude stadion zavřený. Extraligové zápasy se budou muset hrát v jiném městě. PSG aréna bude po celou dobu přístupná provizorně od současné strojovny chlazení.

Jaké podklady jste před rekonstrukcí měli?
Mnoho ne, a to byl jeden z problémů. Zachovaly se pouze fragmenty původní projektové dokumentace, mnohdy nečitelné. Nahrazovali jsme ji průzkumy, ale samozřejmě do všech míst stavby se nedostaneme, do konstrukcí nevidíme. Takže správnost některých našich předpokladů ověříme až při stavbě. Možná se to bude zdát úsměvné, ale důležitým zdrojem pro nás byly fotografie z výstavby. Perličkou byl omylem zrcadlově převrácený negativ autora fotografie, který nám trochu zamotal hlavu.

Dá se říci, že se údržba do jisté míry zanedbala a že ji stadion potřeboval více a dříve?
To ne. O technologiích se říká, že jejich životnost je kolem dvaceti let. Když přeskočím fakt, že jich v současném stadionu moc není, tak i ty, co tam jsou, mají dávno odslouženo. I stavební konstrukce jsou logicky po šedesáti letech za hranicí své životnosti. Je potřeba si uvědomit, že vnitřní prostředí stadionu není stálé. To, že se v něm netopí a nevětrá, má samozřejmě zásadní vliv.

Co pro vás bylo při tvorbě projektu nejsložitější?
Musím říct, že je to jedna z nejsložitějších rekonstrukcí, které jsme u nás v ateliéru dělali. Možná se to na první pohled nezdá, ale stadion je konstrukčně hodně složitý. Souvisí to s tím, jak se stavěl. Kolem původní ledové plochy nejdříve vznikly spodní tribuny na terénu, se zastřešením se postavily horní tribuny, nezávisle na tom se stavěla hlavní budova, do které se postupně přilepovaly přístavby s tribunami za brankou.

Vidíte aspoň nějaké výhody vyplývající ze záchrany starého stadionu?
Jsem celý život hokejovým fanouškem. A vím, že každý z nich si ve vztahu ke svému klubu a ve vzpomínkách nese i stadion, kde se odehrálo všechno, na co rád vzpomíná. Věřím tomu, že i dresy pod stropem haly patřily nejen někomu, ale i někam. Je dobře, že se Zlín rozhodl zrekonstruovat stávající stadion, že genius loci zůstane zachovaný.

Nemělo by tedy větší smysl postavit nový stadion?
Cena rekonstrukce není sice o mnoho nižší než cena nového stadionu, ale nová stavba s sebou nese spoustu dalších nákladů, jako je získání pozemků, cest či parkovišť. K tomu je potřeba přidat cenu na demolici původní stavby. Hlavním argumentem pro rekonstrukci stávajícího stadionu je ale existence sousední PSG arény, která se díky přístavbě šaten mezi oba stadiony stává integrální součástí celého hokejového stánku. To je devíza, kterou se může pochlubit jen velmi málo podobných zařízení v České republice.