Náklady na přestavbu nemocnice v Rychnově nad Kněžnou se vyšplhaly z původních 300 na 865 milionů korun. Královéhradecký kraj hodlá stavět, i kdyby dotace od státu nepřišla. O financování stavby rozhodovalo pondělní krajské zastupitelstvo, které projekt podpořilo.
Modernizace nemocnice v Rychnově nad Kněžnou | foto: vizualizace archiv Královéhradeckého kraje
Když si před šesti lety Královéhradecký kraj plácl se státem a automobilkou Škoda Auto, zdálo se, že Rychnovsko zasypou miliardy korun na zlepšení podfinancované infrastruktury. Po letech je jasné, že penězovody veřejných financí netečou tak rychle, jak se původně plánovalo.
Zatímco Škoda Auto jen za první dva roky po podpisu memoranda do rozvoje svého závodu vložila přes 11 miliard korun, stát ze slíbených osmi miliard poslal jen čtvrtinu. Peníze tečou do dopravy, výstavby bytů nebo přestavby bývalého rychnovského kina na knihovnu.
V jedné oblasti však kraj narazil. Už roky se snaží přimět stát, aby poslal slíbených 300 milionů korun na přestavbu rychnovské nemocnice. Přesto neztrácí optimismus.
„Jediné, co bylo obsahem memoranda a nebylo splněno, je právě nemocnice. Hledáme způsob, jakým by se poslání peněz mohlo provést. Neodepisoval bych možnost, že vláda to splní,“ věří hradecký hejtman Martin Červíček (ODS).
Stát původně slíbil poslat na zmírnění dopadu rozvoje automobilky tři miliardy korun. V roce 2017 vláda částku zvýšila na šest miliard a vloni dokonce na osm miliard korun.
Nemůžeme dál čekat, říká vedení města
Potíž je, že stát peníze pro nemocnici už roky blokuje. Nejprve kvůli tomu stály i projekční práce, pak se alespoň tento zádrhel podařilo odstranit, a tak stavba už má hotovou dokumentaci i stavební povolení.
Mezitím však vzrostly ceny ve stavebnictví a původní rozpočet na nový pavilon urgentního příjmu za 380 milionů už dávno nic neznamená. Loni se hovořilo o částce 640 milionů, nyní dokonce o 865 milionech korun.
„Máme prováděcí dokumentaci včetně položkového rozpočtu, nechali jsme udělat audit dokumentace a zadali přípravu výběrového řízení. Vzhledem k tomu, že cena roste každým rokem, jde o to, jestli ještě dál čekat,“ uvažuje první náměstek hejtmana pro investice a inovace Pavel Bulíček (Piráti).
Rada kraje už v první polovině června odsouhlasila financování projektu, na konci června se jím zabývali zastupitelé. Kraj se tak chce připravit, aby mohl vypsat výběrové řízení na zhotovitele. Politici už otevřeně hovoří o tom, že pokud do té doby stát dotaci nepřidělí, bude nejspíš kraj stavět za své.
„V tendru bude odkládací doložka, peníze však bychom museli někde najít. Nyní počítáme s 300 miliony od státu, 150 milionů bude z evropských fondů React EU a 400 milionů z rozpočtu kraje,“ přibližuje financování Bulíček. Suma se rozdělí do několika let.
Projekt výrazně vyrostl
Modernizace rychnovské nemocnice však nezdražila jen kvůli inflaci. Kraj oproti původnímu záměru projekt významně rozšířil. Zatímco původně chtěl postavit pouze urgentní příjem, nyní plánuje sestěhovat celou nemocnici do jednoho monobloku. Součástí prací tak bude i rekonstrukce tří podlaží ve stávajícím pavilonu DIGP, který bude s novou budovou propojen.
„Půjde spíš o dispoziční úpravy. Místo JIP bude onkologický stacionář a podobně,“ říká ředitel nemocnice Luboš Mottl.
Částka za samotný urgentní příjem a za úpravy budovy DIGP je vyčíslena na 485 milionů korun. Dalších 192 milionů bude stát zdravotnické vybavení. Novinkami oproti původním plánům jsou modernizace trafostanice a objektu medicinálních plynů, rozšíření energocentra, nové rozvody v areálu, úprava heliportu a nové parkoviště, vše za 172 milionů.
„Objekty jsou staré třicet let a stejně by se musely brzy rekonstruovat, proto je lepší to udělat najednou,“ vysvětluje Mottl. Po stavbě nového objektu a úpravě pavilonu DIGP odpadne převážení pacientů po areálu. Provoz má ročně uspořit 15 milionů korun a snížit nároky na personál.
Požadavky vznikly ve spěchu
Otázkou je, proč se kraj takto koncepčně nezachoval už před lety a neřekl si o větší sumu. Na jiné projekty kolem Kvasin totiž stát poslal až 90 procent nákladů. Kraj si však u nemocnice řekl jen o 300 milionů. „To je otázka na předchozí vedení kraje,“ říká Bulíček.
„Tehdy o tom nikdo takto nepřemýšlel. Něco se tam poslalo a teprve později jsme zjistili, že by to šlo udělat lépe, aby to mělo i efekt na úspory,“ myslí si Mottl.
Faktem je, že memorandum vznikalo v poklusu. Starosta Rychnova nad Kněžnou Jan Skořepa (Nezávislí za Rychnov) v minulosti několikrát zopakoval, že město mělo na sdělení požadavků minimum času.
„Měl jsem na to dva dny a mohl jsem se buď ozvat, nebo by nebylo nic,“ reagoval v roce 2017 v diskusi o přestavbě bývalého kina na knihovnu.
Podle kraje byla tehdy úspěchem i částka 300 milionů. „Původně tam bylo jen 50 milionů, pak se nám to podařilo zvýšit,“ vzpomíná Jana Jiráňová z krajského Centra investic rozvoje a inovací (CIRI), která má průmyslové zóny na starosti.
