Vyhořelé křídlo pražského Průmyslového paláce dostaví pro hlavní město konsorcium Společnost pro Průmyslový palác vedené Metrostavem. Náklady dostavby jsou zhruba 2,64 miliardy korun. Práce začnou letos, skončit mají do roku 2024.
Křídlo paláce vyhořelo v roce 2008 a jeho obnovu provázely dlouhodobě problémy.
Výběr dodavatele dnes schválili pražští radní. Vítězné konsorcium tvoří firmy Metrostav-DIZ, Avers a Syner. Křídlo paláce vyhořelo v roce 2008. Jeho dostavbu dlouhodobě provázely potíže.
Kromě dostavby vyhořelého křídla konsorcium zrekonstruuje druhé křídlo a střední trakt. Vybraná firma vybuduje repliku vyhořelého křídla, která však bude uvnitř vybavena moderními technologiemi. K vytápění využije tepelná čerpadla se 70 hlubinnými vrty s průměrnou hloubkou 140 metrů.
Palác vybaví vzduchotechnikou a tzv. zastiňovací technologií. Pod levým křídlem vznikne nový masivní suterén, do kterého se umístí zázemí pro přípravu expozic.
Dostavbu a rekonstrukci paláce zaplatí hlavní město ze svého rozpočtu v letech 2021 až 2024. V letošním roce by magistrát měl zaplatit 15 milionů korun, v příštím roce 1,05 miliardy a stejně tak v roce 2023. V roce 2024 by město mělo vydat 522,6 milionu korun.
Původně hlavní město při vyhlášení zakázky na konci loňského roku předpokládalo maximální cenu asi o 9,5 procenta nižší. Rozdíl je podle dokumentace způsoben zdražením stavebních prací a materiálů v poslední době.
Křídlo paláce vyhořelo v roce 2008 a jeho obnovu provázely dlouhodobě problémy. Město se mj. soudilo o peníze z pojistky po vyhoření křídla. Pražští zastupitelé následně zakázky rozhodli v roce 2018 o vypsání zakázky. Nynější vedení magistrátu zakázku ale v říjnu 2019 zrušilo, protože byla vypsána ještě předtím, než byl dokončen projekt, a tedy bez podrobné znalosti toho, co bude stavba zahrnovat. Vyhlášení tendru se tak opět zpozdilo.
Průmyslový palác byl postaven při příležitosti Jubilejní zemské výstavy podle návrhu architekta Bedřicha Munzbergera. Od počátku sloužil k pořádání výstav a dalších kulturních akcí, i když původně mělo jít o dočasnou stavbu. V letech 1952 až 1954 komunistická garnitura rozhodla o změně funkce a hlavní hala paláce nechala přestavět na společenský a taneční sál. Změnilo se i jeho jméno na Sjezdový palác, který byl součástí tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka.
