Obnova poutního kostela sv. Václava na Chloumku u obce Habřina na Královéhradecku budí emoce. Připravuje ji spolek s obcí. Část obyvatel i potomků místních, kteří navštěvují sousední hřbitov, je však proti. Trnem v oku je jim zejména chystaná novostavba podzemní galerie.

Spolek připravuje rekonstrukci kostela sv. Václava na Chloumku s přilehlým...

Spolek připravuje rekonstrukci kostela sv. Václava na Chloumku s přilehlým hřbitovem. Součástí má být i stavba rondelu. | foto: Vizualizace ARN Studio

Celkovou rekonstrukci kostela se hřbitovem a stavbu podzemní kruhové stavby, rondelu, připravuje Spolek na obnovu kostela sv. Václava na Chloumku podle návrhu hradeckého architekta Jiřího Krejčíka.

Podle kritiků však novostavba naruší pietu místa. Otazníky jsou i kolem předpokládaných nákladů.

„Obec a spolek už na přípravu projektu získaly miliony korun, ale ty nejsou nikde vidět. Je to už pět let, a zatím není ani projekt,“ upozorňuje člen Společnosti ochránců památek ve východních Čechách Josef Havrda z Jaroměře, který z Habřiny pochází a v 90. letech stál u záchrany chátrající památky.

„Dosud se prováděla projektová příprava. Dokumentace je hotová, ještě tam jsou nějaké dodělávky. Jak se to dokončí, zažádáme o povolení,“ oponuje starosta Habřiny Radovan Šutriepka.

Do boje proti údajně necitlivému zásahu vyrazil Havrda s bývalým starostou Václavem Skořepou. Sepsali petici proti novostavbě, kterou podpořilo přes 250 lidí, zejména majitelé hrobů na sousedním novodobém hřbitově.

„Nesmíte to zničit“

„Tam je krásný božský klid a pořádek, a oni to chtějí zkazit rondelem. Kde se bude parkovat? To udělají betonové parkoviště a zničí celý prostor? To místo se nesmí zničit,“ obává se razantních zásahů Jaroslav Kalenda z Hradce Králové, jehož rodina z nedalekých Černožic má na Chloumku hrob.

Odpůrci stavby tvrdí, že plánovaný rozpočet je značně přifouknutý. Podivují se nad opravou 150metrové hřbitovní zdi za 3,5 milionu korun i nad milionovými částkami za statické zajištění kostela či opravu krovu a střechy.

„Statika kostela je už dávno zajištěna a střešní plášť je také celý nový,“ uvádí Havrda.

Ochránci památek s tehdejším vedením obce v roce 1998 nechali opásat kostel předpjatými ocelovými lany a v základech zbudovat mikropiloty s cementovou injektáží.

V dalších letech osadili dešťovou kanalizaci u jižní strany kostela a opravili střechu a části krovu. V roce 2009 se pustili i do zvonice. Celkem na záchranu památky získali téměř 1,4 milionu korun a odvedli stovky hodin dobrovolnických prací.

Obnovu podpořil kraj i církev

„Ze statických posudků nové dokumentace víme, že jsou potřeba další zásahy, že původní úpravy, které pomohly památku zachránit, už nestačí a obnova se musí pojmout komplexně, jinak bude památka opět v ohrožení,“ vysvětluje náměstkyně hejtmana Martina Berdychová (Východočeši).

Kraj iniciativu spolku a obce podporuje stejně jako hradecké biskupství. Celkové náklady na obnovu památkově chráněného renesančního kostela, zvonice s domkem hrobníka a hřbitova se zdí se odhadují na více než 50 milionů korun. Dalších 30 milionů má stát novostavba rondelu. Církev si takovou investici nemůže dovolit, neboť kostel je navštěvován minimálně.

„Já mám takových kostelů sedm. Kdyby mi někdo řekl, že sežene peníze na záchranu kostela a postaví vedle něco takového, byl bych rád. Toto se hrozně těžko opravuje, byť jsou dotace,“ míní kněz Marián Benko, který má za církev obnovu kostela na starosti.

I jeho angažmá v projektu vnímají kritici negativně. Kostel sv. Václava na Chloumku totiž patří pod farnost Holohlavy, ale Benko je farářem ve 25 kilometrů vzdálených Nechanicích.

„Tamní kněz se ze zdravotních důvodů musel vrátit do Polska a farnost nemá správce, proto mě pověřili, abych se toho kvůli úředním věcem ujal. Osobně si myslím, že lidé se cítí ukřivděni, že se to děje bez nich. Přitom měli možnost do toho zasáhnout. Udělali záslužnou část, ale je třeba pokračovat na vyšší odborné úrovni,“ vysvětluje farář.

Předseda je bílý kůň, namítají kritici

Spolek vznikl v roce 2015 a podle čtyři roky starého zápisu ze shromáždění měl tři členy. V roce 2018 odstoupila z jeho čela tehdejší starostka Habřiny Hana Vránová a členové zvolili předsedou Josefa Pácalta.

Ten přitom nebyl na volební schůzi, ani na nedávné besedě k projektu, které se zúčastnili zástupci kraje, církve i odpůrců. V obou případech ho na základě plných mocí zastupoval pražský advokát Martin Klimpl.

Podle Havrdy se Skořepou je Pácalt bílým koněm, za něhož jedná právě Klimpl. Ten se přitom svým angažmá v projektu netají.

„Toho předsedu jsme ještě nikdy neviděli. Na obci už byla tři jednání, ale bez předsedy,“ říká Havrda.

Pánové se mohou přidat k nám, říká advokát

„Ano, jsem duchovní otec toho spolku. K obci mám vztah, narodili se tam moji rodiče a prarodiče, do šesti let jsem tam vyrůstal. Oba pány jsme vyzvali, ať vstoupí do spolku a spolupracují s námi. Netušil jsem, že to vyvolá takovou animozitu. Pan Havrda se cítí dotčený, že znesvěcujeme jeho práci. Ano, vyměnila se střecha, zajistil se kostel, aby nespadl, ale to dnes už nestačí,“ reaguje Martin Klimpl.

Podle něj spolek šest let pracoval na kompletní dokumentaci včetně odborných posudků a teď bude hledat peníze na realizaci. Naději má v evropských fondech z balíku na česko-polskou spolupráci. Proto navázal spolupráci s Euroregionem Glacensis i dalšími institucemi. Petici proti projektu považuje za iracionální.

„Oni se ptali, zda lidé souhlasí s vybudováním komunitního centra. Nic takového tam ale nebude. My chceme vytvořit krajinný prvek, který je vázán k návrší,“ vysvětluje Klimpl.

Rondel odkazuje k noře z legendy

Poutní kostel na Chloumku se připomíná od 13. století. Doprovází ho legenda, v níž se před vpádem polského knížete Boleslava III. v roce 1110 ukryl neznámý český zeman v prázdné jezevčí noře. Právě na ni má podzemní rondel odkazovat.

„Není to účelová stavba, spíš výtvarný landartový objekt, který umožňuje menší kulturní nebo i duchovní akce. Je to spíš meditativní záležitost,“ líčí autor projektu Jiří Krejčík.

Zatím není jasné, zda se realizace chopí spolek, nebo obec. Rozhodne zřejmě přístup k dotačním penězům. Kvůli kritice chce však Habřina realizaci posvětit v místním referendu.

„Nechceme dělat nic proti občanům Habřiny, takže chceme znát jejich názor. Očekávám vypsání referenda do prázdnin,“ míní starosta.