Zhruba v druhé polovině minulého roku se objevovaly první zprávy o nedostatku stavebních materiálů a následně i o jejich zdražování. Krize ve stavebnictví komplikuje lidem plány i dodnes. Situaci má mít na svědomí ochromení dodávek z Číny v době pandemie (zejména oceli) a vysoká poptávka. Navíc u nás chybí celá generace řemeslníků, kterých je jako šafránu.
Kdo chtěl minulý rok začít stavět či rekonstruovat, byl už předem upozorněn, že nelze garantovat cenu stavebních materiálů. Ani dnes není situace růžová a růst cen pokračuje. Důvodů „materiálové“ krize je víc, vedle problémů s dopravou kvůli pandemii je to i vyšší poptávka daná rozmachem celého oboru. Od letoška navíc legislativa přikazuje stavět domy s tzv. „téměř nulovou spotřebou energie“, tzn. více zateplených. Krize se víc týká veřejné sféry, kde hrozí nárůst rozestavěných akcí. Cena stavebního materiálu letos nejspíš ještě vzroste, zejména kvůli nákladům za energie, zejména pak pohonné hmoty. Zvyšuje se i cena práce: podle zveřejněných statistik chybí řemeslníci a dělnické profese nejen ve výstavbě, ale všude v průmyslu.
Krize začala již minulý rok
Velký nárůst zaznamenaly stavební materiály již v minulém roce. Některé zboží (například cihly) kvůli velké poptávce chybělo úplně a čekací lhůty byly i několik týdnů až měsíců. Chyběla i ocel, dřevo či měď. Když pak v druhé polovině roku přišel krach společnosti Bohemia Energy a dalších dodavatelů energie, dopadla krize i na prvovýrobce stavebních hmot. Loňská situace, kdy se dodací lhůty některých stavebních materiálů pohybovaly až v řádu několika měsíců, je už naštěstí pryč. Stále ale trvá rychlý růst cen, a to především u tepelných izolací a již jmenovaných cihelných materiálů.
Zvyšující ceny materiálů pocítilo 96 procent dotázaných firem
Jak uvádí aktuální přehled vývoje cen sestavovaný společností RTS, meziroční nárůst celkových objemových cen mezi lednem 2021 a lednem 2022 ukazuje u některých typů staveb na zvýšení až o 15 %. Z údajů analytické společnosti CEEC Research také vyplývá, že neustále se zvyšující ceny stavebních materiálů pocítilo v minulém roce až 96 % dotázaných stavebních společností. Nicméně trvající převis poptávky nad nabídkou nutí stavební firmy i jednotlivce nakupovat i u neprověřených dodavatelů, jejichž produkty nemusí odpovídat požadované kvalitě.
Mohutné zdražování stavebnin je fenoménem, jež nastává v důsledku celosvětové pandemie a související výrobní a přepravní krize. Zdroj: islavicek
Dražší jsou také stavební práce
Ceny ale nerostou jen u stavebních materiálů, roste i cena stavebních prací. Podle údajů ČSÚ šlo jen v roce 2019 o meziroční nárůst o 4,6 %. Vedle soukromé výstavby se problém týká i veřejné sféry, kde hrozí rostoucí počet nedostavěných staveb. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) proto aktivně vstupuje do oblasti veřejných zakázek a zmiňuje možnost jen 15% navýšení celkové ceny díla do výše 140,448 milionu korun (limit platný od 1. ledna 2022) u stávajících podlimitních zakázek.
U nově uzavíraných smluv poté ČKAIT doporučuje jednat o tzv. inflační doložce nebo dodatku, který bude zohledňovat změnu cen komodit podle měsíčně aktualizovaných cenových indexů RTS. Cílem je, aby se strmě nezvyšoval počet problematických zakázek, kde bude břímě rostoucích cen komodit ponecháno pouze na straně dodavatele, a současně, aby se snížil počet zrušených výběrových řízení a zakázek ukončených vypisovatelem z důvodu nedostatku peněz.Téma: Opravy a rekonstrukce
Zájem o řemeslo roste, díru na trhu se ale vyplnit nedaří
Výrazné zdražování stavebních prací zažilo české stavebnictví poměrně nedávno. V letech 2016 až 2019 si podle portálu Nejremeslnici.cz řekli kvalifikovaní pracovníci za práci o cca 30 % více než v předcházejících letech. Důvod byl prostý – zájem učňů o tradiční řemesla několik posledních let konstantně uvadal. Přitom úbytek zájmu o některé učební obory nebyl spojený jen s nezájmem o „práci rukama“. Významnou roli hrály i poměrně slabé populační ročníky, jež v posledních letech opouštěly základní školy.
Mezi řemesly je na tom špatně zejména zedničina. Zatímco ještě v roce 2005 se podle analýzy Asociace malých a středních podniků u nás vyučilo 705 zedníků, v roce 2018 jich bylo už jen 253. Podobně jsou na tom i truhlářské profese, kde je za posledních třináct let registrován úbytek absolventů o 70 %. Teď by se ale mohlo začít blýskat na lepší časy; podle posledních zpráv některých středních odborných škol zájem o řemeslo pomalu roste.
Ve stavebnictví se bude nedostatek řemeslníků projevovat několik následujících desetiletí. Zdroj: goodluz, Shutterstock
Nutnost stavět energeticky úsporné domy stavby tolik neprodraží
Na zdražování staveb se podílí i legislativa. Ta od letoška přikazuje stavět domy s tzv. téměř nulovou spotřebou energie – tedy jako energeticky velmi úsporné stavby. Zatímco dosud mohly rodinné domy „papírově“ spotřebovat ročně až 160 kWh/m2 primární neobnovitelné energie, nyní je to i méně než polovina. Nová pravidla zaměřená na snižování množství neobnovitelné energie při provozu vyžadují změnu přístupu architektů, stavbařů i investorů. Tento fakt výslednou cenu stavby také zvyšuje. V praxi to znamená, že bude potřeba použít kvalitnější izolace nebo rodinný dům osadit okny s izolačními trojskly a podobně.
K tomu dojme, že stát by měl odměňovat hlavně skutečně energeticky úsporné domy, nikoliv domy, jež jsou úsporné jen v projektu. Podobně jako na olympiádě dostanou medaili jen ti první, ne nutně ti, kteří jen nejvíc trénovali.
