Zrekonstruovaná Gayerova kasárna v Hradci Králové již slouží muzejníkům i široké veřejnosti. Budova prodělala významné vnitřní i venkovní úpravy, došlo i na přístavbu či obnovu fasády. Pracovníci muzea již působí v nových kancelářích a restaurátorských dílnách.

Do regálových systémů v depozitářích se postupně stěhuje 2,5 milionu sbírkových předmětů a v březnu se otevře muzejní knihovna čítající 80 000 svazků. „Muzea a galerie v našem kraji se potýkají s nedostatkem úložného prostoru, proto hledáme cesty, jak depozitáře navýšit, abychom zajistil bezpečné uložení sbírkových předmětů. V případě Gayerových kasáren se nám podařilo pro naše největší Muzeum východních Čech v Hradci Králové vytvořit moderní pracoviště pro muzejníky a současně zachovat historický ráz budovy, která patří architektonickým pamětihodnostem Hradce Králové,“ řekl hejtman Martin Červíček.

Rekonstrukci Gayerových kasáren stavebně dokončil Královéhradecký kraj v červenci loňského roku. „Stavební práce zde probíhaly od září 2019 a stály 270 milionů korun. Následně bylo třeba vysoutěžit dodavatele nábytku a úložných systémů a ty do budovy nainstalovat. Nyní jsme na samotném konci úspěšného projektu. Celková investice včetně vybavení se vyšplhala na 310 milionů korun. Velkou část pokryje přislíbená dotace z Integrovaného regionálního operačního programu,“ uvedl první náměstek hejtmana Pavel Bulíček.

Součástí projektu byla nejen kompletní rekonstrukce původních kasáren, ale také vybudování nové přístavby před budovou, kde vznikla badatelna knihovny a sbírkových fondů a také společenské zázemí. Během přípravy místa pro výstavbu objevili archeologové pozůstatky bývalé hradecké pevnosti. Aby bylo možné základy hradební zdi (tzv. bastionu) zachovat tak, aby je mohla vidět i veřejnost, bylo třeba upravit projekt a přístavbu založit na pilotech. Tento postup byl v souladu s projektovou dokumentací, vydanými povoleními a stanoviskem památkové péče.

Proces rekonstrukce

Na stávající budově byla provedena rekonstrukce střešního pláště, došlo k náročné obnově členité původní fasády, včetně soklu (tradiční technikou vypichování), okenních či dveřních výplní a původního vnitřního schodiště. To vše pod dohledem památkářů z odboru památkové péče Magistrátu města Hradce Králové (MMHK) a Národního památkového ústavu Josefov a za použití takových materiálů a technologií, které umožnily, aby byla budova uvedena do podoby, která maximálně koresponduje se stavem, v němž byl objekt v době svého vzniku v 19. století.

Z nových prvků zde bylo provedeno nové boční venkovní provozní schodiště, realizována vestavba výtahů, rekonstrukce a doplnění vnitřních a vnějších inženýrských sítí a umístěna nová retenční nádrž. Rovněž byl instalován nový poplachový, zabezpečovací a tísňový systém celé budovy a budoucích sbírkových předmětů.

Přístavba na bastionu

Nosná konstrukce nové dvoupodlažní přístavby, technicky, technologicky a provozně napojené na stávající budovu, byla provedena z probarveného černého betonu. Složení betonové směsi, způsob betonáže a doprava materiálu byly před realizací konzultovány s odborníky z ČVUT Praha. Na tuto konstrukci byl následně zavěšen lehký obvodový plášť s izolačním trojsklem tak, aby byly eliminovány všechny nepříznivé vlivy na provoz objektu.

Celá konstrukce nové přístavby byla postavena na původním historickém opevnění – na takzvaném bastionu –, a je proto založena pomocí vrtaných pilot. V rámci přístavby byla provedena nová konstrukce vnitřního schodiště, nové venkovní rampy pro bezbariérový přístup do obou objektů a technické a technologické zabezpečení odkrytého prostoru původního bastionu, který je v současnosti novou dominantou vstupního prostoru přístavby. Současně i zde byl proveden nový poplachový a zabezpečovací systém celé budovy. Oba objekty jsou současně napojeny na centrální pult ochrany Hasičského záchranného sboru Královehradeckého kraje (ZS KHK).

Interiéry

Královéhradecký kraj v rámci projektu nakoupil také nový nábytek do přístavby a laboratoří a především úložné regálové systémy do depozitářů. Pojízdné i pevné regály se zásuvnými a policovými systémy jsou již nainstalované a pracovníci muzea do nich nyní stěhují přes 2,5 milionu sbírkových předmětů ve správě muzea. Do polic se tak už vrátily například kosti a kly mamuta staré deset tisíc let, které byly objeveny v roce 1899 u Svobodných Dvorů.

Další náklady spojené s vybavením budovy, zejména nákup nábytku do kanceláří pracovníků, dovybavení konzervátorských dílen a depozitářů dalšími speciálními prvky (například specializovaným zatemněním) nese muzeum. Dosud tak zaplatilo 1,6 milionu korun a v letošním roce plánuje nákupy dalšího vybavení za téměř pět milionů korun.

Stěhování trvá, badatelna již funguje

Stěhování sbírkových předmětů z náhradních depozitářů potrvá až do podzimu příštího roku. Nakládání s cennými a mnohdy křehkými předměty vyžaduje pečlivost a opatrnost. „Všechny čtyři depozitáře budou otevřeny před letošními letními prázdninami,“ řekl pro server ředitel muzea Petr Grulich. 1. března se v nové přístavbě otevřela centrální badatelna a muzejní knihovna.

„Pro naše muzeum je rekonstrukce našeho hlavního odborného pracoviště skutečným krokem do 21. století. Ze 30 let trvajícího dramatického provizoria jsme se přenesli mezi nejmodernější muzea v zemi. Ještě nás ale čeká řada dalších úkolů, protože i přes rekonstrukci náš prostorový deficit nezmizel, jen se významně zmírnil. Proto spolu s krajem řešíme rekonstrukci dalších depozitárních objektů. Nadále také řešíme umístění specializovaných celokrajských pracovišť a krajského kreativně vzdělávacího přírodovědného a archeologického centra, jejichž budoucnost je spojena s objektem protilehlé kasárenské budovy v areálu budoucího kulturního kampusu. Chci nesmírně poděkovat zřizovateli muzea za to, že nám takovýto rozvoj umožnil a nesl na svých bedrech tíhu této astronomické rekonstrukční zakázky,“ uzavřel ředitel Muzea východních Čech Petr Grulich.