Opravy Bastionu IV v josefovské pevnosti za 152 milionů jsou hotové. To oceňuje hlavně umělecká komunita, která patří k hlavním magnetům pro turisty. Další práce váznou na penězích.Umělci oceňují opravy v pevnosti Josefov 

Je to malý zlomek pevnosti, ale důležitý signál pro Josefov, že se s pevností počítá. Stavaři dokončili opravy Bastionu IV v Josefově, kde sídlí umělecká kolonie. Jde o první vlaštovku rekonstrukce 240 let starého pevnostního města. Radnice nechala opravit hradební zdi, prachárnu a části opevnění.

„Jsou opraveny všechny hradební prvky včetně vnitřních kasemat. Ty jsou upraveny, aby je mohla používat umělecká kolonie, protože ta nám pomáhá se záchranou a zatraktivněním. Tato část bude zpřístupněna veřejnosti, půjde tudy prohlídková trasa a bude tu spousta kulturních událostí,“ říká starosta Jaroměře Josef Horáček (VPM).

Rekonstrukce umožní další rozvoj, což vítá řezbář Jan Paďour, který tu pořádal řezbářská sympozia. Jeho účastníci si však museli připadat jako v jiném světě. „Bylo to tady strašné, svévolně opadávalo zdivo, což bylo životu nebezpečné. Doslova havarijní stav, takže jsme to měli zapáskované, aby se nestalo nic fatálního,“ popisuje Paďour.

Kvůli rekonstrukci tradici přerušil, teď se těší, že může kolegy pozvat do důstojného prostředí. „Nemusíme se bát ke zdím pustit lidi, naproti vznikly krásné prostory, kde můžou být ateliéry,“ pokračuje.

Podobné obavy z opadávajících hradeb měl i známý sochař a specialista na koně Petr Novák. Ten má vedle ateliéru i výběh. „Měl jsem noční děsy z toho, že z plenty na koně padaly cihly. Zvlášť na jaře se cihly začaly pohybovat a to je strašné pomyšlení. Naštěstí za celá léta se jim nic nestalo, ale ty cihly jsem mezi koňmi nacházel,“ vypráví Novák.

Že byl stav pevnostních zdí skutečně závažný, potvrzují i stavaři. Ti se při jejich rozebírání dostali až do hloubky jednoho metru.

Vysekávání cihel i ruční malta

„Náročné bylo, že část zdiva byla zdevastovaná a muselo se odsekávat a nahradit novým. Ono to zvenku nevypadá, ale ta stěna má někde tloušťku metr až metr osmdesát. Museli jsme to vybourat na cihly, které byly pevné,“ vysvětluje šéf stavební firmy Ruslan Sojma.

Kvůli památkové ochraně museli dělníci zhotovit speciální maltu, která se používala v 18. století. Tu míchali ručně.

„Tohle staré zdivo musejí lidé umět. Musí to dělat někdo, kdo rozumí řemeslu. Zhášeli jsme vápno a z něj dělali maltu. Hašené vápno se snad používá už jen na historických objektech,“ připomíná Sojma. Během dvouapůlleté rekonstrukce stavaři navrátili do původního stavu okna před časem vyměněná armádou. V části kasemat vznikly velké prosklené plochy po vzoru ateliéru Petra Nováka.

„Dílenská okna jsou už vlastně také památková, protože pocházejí z poloviny 19. století. U mě v galerii jsou zpět velká okna s mřížemi, což je skvělé, protože tu mám dřevěné sochy, které jsou náchylné k houbovým onemocněním a potřebují vzduch. Hlavně je nádherné, že jsme spojeni s lidmi, kteří tady žili před 200 lety,“ říká sochař.

Opravy se netýkaly interiéru kasemat. Ve většině prostor není elektřina, voda ani kanalizace. Jejich zavedení je kvůli památkové ochraně komplikované. „Chápeme, že je to běh na dlouhou trať a že vše nemůže být hned, ale doufám, že se s opravami ještě neskončilo,“ věří Paďour, jeden ze zakladatelů umělecké komunity v Bastionu IV.

Jaroměř za opravy bastionu zaplatila přes 152 milionů korun včetně daně. Z evropských fondů na ně získala necelých 95 milionů. Bez dotace by na opravy neměla, i tak zakázka spolkla téměř dvě třetiny ročního rozpočtu na investice v třináctitisícovém městě.

„Je nemožné, aby město s rozpočtem 400 milionů korun bylo schopno rekonstruovat majetky v řádech miliard. Člověk nemusí být ekonomickým expertem, aby si udělal obrázek, jestli máme nějakou šanci opravit celou pevnost za své,“ upozorňuje starosta Horáček.

Ještě že jsou dobrovolníci

Jaroměř dlouhodobě volá, aby se do záchrany pevnosti zapojil stát. Aktuální investice podle odhadů starosty znamená opravu asi 12 procent hradeb. Celkovou sumu na opravu odhaduje na 7 miliard korun. „Čím déle se bude investice odkládat, tím víc bude stoupat investiční náročnost. Troufnu si tvrdit, že pokud bychom disponovali roční částkou 100 milionů korun, tak za 10 let by pevnost začala vypadat k záchraně,“ usuzuje starosta.

Nyní se daří zmírňovat jen havarijní stavy některých konstrukcí. Velkým dílem pomáhají dobrovolníci z několika spolků. Patří mezi ně i komunita kolem metalového festivalu Brutal Assault. Jeho příznivci jezdí do Josefova na brigády až z Nizozemska.

„Bez dobrovolníků by tato pevnost byla v ještě daleko horším a zchátralejším stavu a možná by došlo k sesuvu některých hradeb,“ připouští starosta.

K záchraně pevnosti se snaží přispět i kraj, zatím hlavně podporou spolků. Hejtmanství oslovilo Jaroměř s nabídkou na převzetí největšího objektu v Josefově – čtvercových kasáren. Chce je přebudovat na centrální depozitáře pro krajská muzea s návštěvnickou částí. Projekt se odhaduje na 1,2 miliardy korun. Slíbená dotace 650 milionů z Národního plánu obnovy však nedávno padla. Ukázalo se totiž, že kasárna nevyhoví novým požadavkům na energetické úspory. Kraj proto brzdí projektové práce a hledá peníze jinde. Původně se mělo stavět už příští rok.

„My jsme s přípravou projektu hodně spěchali, protože nás tlačily termíny. Teď můžeme trochu zvolnit. Chystáme vypsání studie, která by nám měla říci, jak by mohla rekonstrukce vypadat. Současně je však potřeba najít nějaké systémové řešení, protože pevnostní město je opravdu veliké a investice tady v posledních letech nebyly. Stav tomu odpovídá,“ říká náměstkyně hejtmana pro kulturu Martina Berdychová (Východočeši).