Rakouští developeři plánují u Lipna v katastru Frymburka areál s více než 800 lůžky. Spolky varují, že místním další zástavba okolo přehrady nic dobrého nepřinese.
Frymburk je městys na levém břehu Lipna. Na jeho katastru má vyrůst nový areál s domy a hotely.
Rodinné domky se zahrádkami, hotely, sportoviště nebo wellness. Satelit se 140 stavbami plánují postavit u Kovářova na levém břehu Lipna rakouští developeři. Lokalitu na poloostrově už 50 let obývají chataři, kterým „za humny“ vyroste na téměř 30 hektarech luk resort splňující ty nejvyšší nároky na bydlení a rekreaci.
Pro novou zástavbu upravil městys Frymburk územní plán a v lednu jeho zastupitelé schválili územní studii, která podobný projekt v chráněné krajinné oblasti Šumava umožňuje.
„Nezajímám se o tento projekt jako takový,“ zopakoval starosta Frymburku Oto Řezáč a potvrdil, že pro něj je důležitá právní kontinuita podobných záměrů, to znamená, aby byly v souladu s jejich územním plánem.
| Rekreační park KovářovRozkládá se mezi osadami Kovářov a Hrdoňov asi 300 metrů od břehu Lipna. Jeho součástí má být zhruba 130 rodinných, řadových a bytových až dvoupatrových domů, šest hotelů, sportoviště, wellness, dohromady 871 lůžek. Záměr zveřejnily dvě rakouské společnosti – Golf Resort Lipno a Lipno Invest G se sídlem v Lipně nad Vltavou. Zdroj: Úřední deska krajského úřadu |
A to už potvrdil odbor územního plánování Českého Krumlova a souhlas dodala příslušná Správa Národního parku Šumava. Na zemědělských pozemcích, jež patřily až do roku 1997 zemědělcům a rybářům, mohou dnes rakouští majitelé plánovat jiné využití.
Podle scénáře, který v těchto dnech zveřejnil krajský úřad, bude v prvním sledu odstraněna z plochy orná půda, z níž je většina v první bonitě kvality.
Vyjmutí z ochrany zemědělského půdního fondu totiž umožňuje právě schválený územní plán městyse. Následovat bude budování potřebné infrastruktury včetně silnic, kanalizací, čistírny odpadních vod (ČOV) a vodovodu napájeného ze dvou sedmdesátimetrových vrtů.
Celý areál bude oplocený a hlídaný. Ploty je možné stavět i mezi jednotlivými parcelami o velikosti 500 až 1 000 čtverečních metrů. Podle údajů z internetu se už bytové jednotky i domky s parcelami prodávají. Samotné třípokojové byty za 10 milionů korun.
Lipno čeká další satelit
Kromě chatařů záměr kritizují i lipenské spolky, v nichž jsou místní lidé a odborníci na hydrobiologii. Při nedávném veřejném projednávání podobného záměru v Karlových Dvorech nedaleko Horní Plané poukazovali na zhoršování čistoty vody vinou živelné zástavby levého břehu. Jde hlavně o fosfor podporující sinice, které ani moderní čistírny odpadních vod nezlikvidují.
Areál pro stovky lidí přinese obcím i další negativa – vyšší ceny zboží, provoz na silnicích, množství komunálního odpadu a další zatížení, které daně z nemovitostí nepokryjí, na což už dříve upozorňoval starosta Řezáč.
Podle jeho předchůdce, dnes člena sdružení Šumava Ne Na Prodej Františka Frantála by živelné zastavování levého lipenského břehu zabrzdilo zrevidování starých územních plánů. Ačkoli místní obce argumentují nutností rozvoje a přilákáním nových obyvatel, počet trvale žijících lidí se zde podle statistického úřadu nezvyšuje.
Ceny pozemků u Lipna jsou totiž astronomické a v poslední době rostou i ceny novostaveb. Metr čtvereční pozemku se prodává až za 30 tisíc korun. Novostavby tak slouží především majetnějším lidem jako investice.
Záměr stavby je zatím na začátku, následovat budou připomínky lidí, spolků a institucí. Předpokládá se, že projekt bude muset projít celkovým řízením o vlivu na životní prostředí EIA, podobně jako je tomu v Karlových Dvorech na katastru Horní Plané. Tady zástavbu odmítly spolky tvořené místními obyvateli, jako je Lipensko pro život.
„Projekt v Kovářově budeme připomínkovat a bránit se záměru podle právních možností,“ ujistila předsedkyně spolku a dlouholetá místní chatařka Pavla Setničková.
„Okamžitě vykoupíme váš restituční nárok“
Podle místních lidí a informací z obecních kronik hospodařili až do konce války na dnešním Lipensku hlavně německy mluvící zemědělci a dřevaři. Po jejich odsunu zabraly veškerou půdu v roce 1946 státní statky. Jeden z posledních zůstal ve Frymburku a hospodařil na 4 500 hektarech zemědělské půdy. Při jeho likvidaci v roce 1997 měl jmění v hodnotě 250 milionů korun.
Pozemky si rozdělily nově zakládané soukromé zemědělské farmy, některé použil stát na takzvané náhradní restituce. Noví vlastníci půdu většinou rozprodali. V 90. letech měla hodnotu několika desítek haléřů za čtvereční metr, ještě před deseti lety kolem stokoruny.
Restituce a náhradní restituční nároky, podle nichž může žadatel získat od státu jiné pozemky než původní, budou podle rozhodnutí Ústavního soudu pokračovat dál. O obchodování s restitucemi vypovídají například aktuální inzeráty tipu: Okamžitě vykoupíme váš restituční nárok za nejvyšší cenu. Značka: Českokrumlovsko.
