Fotovoltaické panely získávající energii ze slunce pro potřeby běžného provozu rodinných domů jsou nyní poměrně často skloňovaným pojmem – jednak protože jsou léta čím dál teplejší a všichni už tak nějak počítáme, že nejdéle ve druhé polovině června udeří tropické teploty a na vyasfaltovaných ulicích bude vedro jako ve výhni, ale i kvůli neustále stoupajícím cenám energií a plynu, které se ne a ne zastavit.

Najít proto způsob, jak takový účet snížit a ulevit rodinnému rozpočtu, je rozhodně nemálo diskutované téma prakticky každé domácnosti. Řekněme si upřímně, snížit v zimě topení o pár stupňů nebo vypnout televizi o hodinu dřív je sice možné řešení, ale málokdo je ochotný měnit své návyky a ustupovat ze svého komfortu.

Panely, které zmizí na střeše domu nebo garáže, tedy na ploše, kterou prakticky stejně nevyužíváme, se tak zdají jako nejlepší způsob. Skutečně tomu tak ovšem je? Kdy se nám fotovoltaika skutečně vyplatí? Na co bychom měli před jejím pořízením myslet?

Co zjistit před koupí?

Efektivitu fotovoltaických panelů ovlivňuje nejen typ panelu, který zakoupíme, ale zejména lokalita objektu, orientace, umístění panelu, případné stínění, ale i roční období nebo počasí. Pokud tedy vlastníme objekt v lokalitě, kde je dvacet dní v měsíci pod mrakem, panely nejspíš nebudou to správně řešení našeho problému.

Prvním krokem při zvažování koupě solárních panelů by proto mělo být nahlédnutí do mapy slunečního záření. Výkon naší malé domácí, sluneční elektrárny přímo závisí na počtu slunečných dní bez oblačnosti (konkrétněji na počtu hodin), lokalita našeho objektu je proto pro volbu, zda panely pořídit nebo ne, klíčová – například na severu republiky můžeme počítat se o něco více než 900 hodinami „dobrého počasí“ ročně, kdežto třeba na jižní Moravě je to zhruba dvakrát tolik!

Zdroj: archiv redakce

Přesto musíme k solárním panelům přistupovat střízlivě, nejvíce optimistické výsledky mívá fotovoltaika v tropech poblíž rovníku a to je od nás poněkud daleko. A navíc, což je třeba také zdůraznit – u rovníku se většinou markantně neprojevují roční období, zejména pak sychravé podzimy, studené zimy a blátivá jara.

Výnos solárních panelů tak bude v našich podmínkách nejvíce citelný v letních měsících, konkrétně mluvíme o více než 50 % celkového výnosu (ev. až 80 %), tedy v době, kdy celá řada z nás bude doma minimální dobu a naše potřeba energie nebude tak výrazná.

Na druhou stranu pořád tímto výnosem můžeme pokrýt ohřev bazénu, klimatizaci, osvětlení, dobíjení… nebude to ovšem mít vliv na měsíce, které jsou z hlediska účtů za energie nejhorší – na zimu.

Na co se dále zaměřit?

Lokalitou naše starosti ovšem nekončí. Dalším bodem, který si musíme odškrtnout ze seznamu „Je pro nás fotovoltaika vhodná?“ je orientace objektu, sklon střechy a stínící faktory. Panely, aby se skutečně mohly vyplácet, musí být umístěny na střechách, které jsou po co nejdelší dobu vystaveny slunci, což jsou zejména střechy orientované jižně.

Následně bychom měli sledovat, když slunce přes den putuje po obloze, zda v určitou denní dobu na naši střechu nedopadá stín vyšších sousedních objektů, případně zda nám nestíní přímo náš vlastní strom, který na zahradu zasadil náš pra-pra-pradědeček. S bytovkou vedle nic samozřejmě neuděláme, ale v případě stromu budeme postaveni před volbu zda prořezat, pokácet nebo vzdát sen o fotovoltaice. Je rovněž možné vysledovat stínovou mapu, jak přesně je v kterou denní dobu naše střecha stíněna, a fotovoltaiku rozmístit mimo stinná místa.

Aby to ovšem nebylo příliš jednoduché, můžeme fotovoltaiku směrovat i východním nebo západním směrem, ev. na takto orientované střechy. Rozmístění s ohledem na východ/západ může, teoreticky, pomoct se získáním vyrovnanějšího výkonu v průběhu dne.

Sklon v rámci střechy je nutné uvažovat dle druhu střechy. Pro ploché střechy je nutné panely nadzvednout na úhel cca 15°, šikmé střechy rodinných domů by se svými cca 35° měli ideální stav pro panely splňovat už ze své podstaty – panely ale neinstalujeme přímo na střešní plášť, panely instalujeme s určitým odstupem (proč, to si vysvětlíme později).

Fotovoltaické panely získávající energii ze slunce pro potřeby běžného provozu rodinných domů jsou nyní poměrně často skloňovaným pojmem – jednak protože jsou léta čím dál teplejší a všichni už tak nějak počítáme, že nejdéle ve druhé polovině června udeří tropické teploty a na vyasfaltovaných ulicích bude vedro jako ve výhni, ale i kvůli neustále stoupajícím cenám energií a plynu, které se ne a ne zastavit.

Velká, malá nebo optimální?

Velikost, kterou fotovoltaika na střeše zabere, je velmi individuální a záleží na představě majitele objektu o výkonu a návratnosti. Je poměrně jasné, že jeden maličký panel nebude mít očekávaný přínos do rodinné energetické bilance, ale pokud zase osázíme celou střechu z obou stran, návratnost investice určitě nebude tak příznivá, jak bychom očekávali.

V této fázi je vhodné nahlédnout do katalogu výrobců panelů a zvážit, zda se množství panelů, které potřebujeme k vyrobení požadované energie (s ohledem na výkon v jednotlivých ročních obdobích) z dlouhodobého hlediska vyplatí, investice se vrátí a obstará i požadovanou úsporu.

Zdroj: archiv redakce

Střecha – nečekaný výdaj

Pokud se už rozhodneme, že přeci jen půjdeme do většího počtu panelů a rozsáhlejší zakryté plochy střechy, neměli bychom zapomenout, že každá střešní konstrukce má nějakou únosnost a životnost, zejména v závislosti na stavu jednotlivých konstrukcí.

Pokud nám tedy roky zatékalo pod tašky, nejenže bychom měli uvažovat o revizi krovové konstrukce, ale nejspíš bude pro potřeby fotovoltaiky výměna krovu dokonce nutná. A to samozřejmě znamená další investici. Stejnou investici mohou vyžadovat i objekty, které mají krovovou konstrukci navrženou na některý z lehčích typů krytin – v takovém případě je na místě pozvat statika, který posoudí, zda krov dodatečnou zátěž vůbec unese.

Obdobně se musíme podívat i na krytinu samotnou, jelikož po upevnění panelů na střechu se v ideálním případě k střešním taškám (či jinému typu krytiny) cca 20 let nedostaneme. Případné nedostatky, závady či netěsnosti bychom tak měli odstranit v dostatečném předstihu, jinak se nám oprava s (de)montáží panelů prodraží.

Závěr

Přestože stát nabízí dotace, které vypadají na první pohled velmi lákavě, finanční injekce, kterou od státu dostaneme, pokryje pouze část pořizovacích nákladů. V případě objektu, kde je nutná výměna krytiny, dodatečné opravy střechy nebo i nutný nový krov, se pak jedná o zlomkovou část investice.

I pokud bychom toto všechno absolvovali, musíme počítat s tím, že ani v nejlepších a nejoptimálnějších případech se nedočkáme nulových účtů za elektřinu – fotovoltaiky vyrábí energii ve dne, my ji používáme (a že jí používáme hodně) i v době, kdy panely vyrábět nebudou. I pokud bychom byli schopni pokrýt většinu potřeby v létě, v zimě určitě nebudeme mít dostatek, abychom vytopili objekt na komfortní teplotu, zvlášť pokud vytápíme čistě elektřinou.

Abychom ovšem nekončili negativně, přestože zimní měsíce prakticky jistě s energií z fotovoltaiky neutáhneme, je třeba zdůraznit, že se při pořizování vyplatí zařídit ohřev vody, případně i připojit bateriové úložiště – a samozřejmě, ohřev vody něco stojí, tak proč se neosprchovat vodou, kterou nám defakto ohřálo slunce zadarmo? A když nejsme doma a energii nevyužíváme, proč ji neuložit do bateriového úložiště na později (pozn. tyto systémy neslouží k dlouhodobému ukládání, takže je nemůžeme „přednabít“ na zimu)? Samozřejmě to je to investice navíc, ale ve výsledku i úspora, která se projeví nehledě na to, zda solární panely vyrobily energii v době, kdy jsme doma byli či ne.

A nakonec, je vůbec něco z důvodů, co při výběru panelů zohlednit a s čím počítat, důležité? Anebo soláry pořizujeme, protože chceme být šetrnější nejen k pravidelnému účtu za energie, ale i k přírodě?