Víte, že je možné udržovat komfortní teplotu v domě i bez jakéhokoli zařízení poháněného elektrickým proudem a zdarma? Že účinnost klimatizace se v průběhu dne liší? Že na to, jak se doma budete cítit, má vliv i barva fasády a střechy? Využíváte naplno všech doplňkových ochranných stínicích a ventilačních mechanismů? A berete při provozu domu na vědomí jeho orientaci ke světovým stranám? Pokud jste odpověděli na některou z otázek ne, pak je právě pro vás určen tento článek.
Hlavní příčinou veder, kterým čelíme právě nyní a ještě nějakou dobu čelit budeme, je intenzivní sluneční záření detailně popisované v článku Letní horka v ČR překračují i subtropické teploty. Proč? Letní osluněnost budov v podmínkách mírného klimatického pásma, jaké máme v Česku, přesahuje oslunění, kterému jsou vystavovány budovy v tropickém či subtropickém pásmu.
V létě nejsilněji pociťujeme vliv slunečního záření v místnostech, které jsou orientovány na východ a západ. V poledne je, na rozdíl od zimy, slunce vysoko nad obzorem a jižní okna nejsou tak silně exponovaná, což ukazuje výpočet celodenní sluneční energie dopadající na sklonitou plochu. Jak tedy zabezpečit dům, abychom vedra přečkali bez úhony a s minimálním úbytkem na komfortu? Lidé se často domnívají, že jejich situaci vylepší jen masivní tepelná izolace. Ve skutečnosti je tomu tak, že chladněji bývá ve stavbách tvořenými materiály s dobrou akumulační schopností, jako je tomu například u starých, zejména kamenných či cihelných objektů bez přidané izolační vrstvy. Právě v nich je po celé léto příjemné klima.
Střecha
Stavebníci mnohdy zapomínají na to, že tepelně nejzatěžovanější obálkovou konstrukcí domu je střecha, přičemž, je-li navíc pokryta v současnosti nejpopulárnější antracitovou či jinou tmavou krytinou, rozpaluje se v poledne až k 80 stupňům Celsia. Této teplotě se pak přibližuje i teplota vzduchu ve větrané mezeře a navazující pojistné hydroizolaci pod ní. V případě existence neobývaných půdních prostorů je tyto možné řízeně odvětrávat ventilačními turbínami. Jinou možností je dům pokrýt světlou krytinou, případně stávající střechu opatřit bílým či reflexním nátěrem, zastínit fotovoltaickými panely apod. Velmi účinnou formou boje proti přehřívání domu jsou i zelené střechy.Není chlazení jako chlazení. Naslouchejte přírodě a ušetřeteOrientace stavby, materiál a zbarvení fasády, vzdálenost povrchových vod či lesního porostu nebo druh stínicí techniky… To vše patří k prvkům pasivního chlazení, které výrazně…
Stínění oken i zahrady
A k jakým úpravám lze přistoupit ihned, bez vysokých nákladů a energetických vstupů? Jedním ze základních prostředků ochrany domu před slunečním zářením a prakticky nezbytným architektonickým prvkem je stínicí technika. Ta může být doplněna i dodatečně. Nejlepší je její umístění na vnější straně okna – pouze tam plně naplní svůj potenciál. I zde přitom platí, že čím světlejší je roleta, žaluzie či screen, tím lepší účinek lze očekávat.
Osluněná okna je ideální stínit venkovní žaluzií nebo roletou. Foto: redakce.
Na jižní straně stejným způsobem jako rolety nebo žaluzie může posloužit i pergola. Ta zastřeší terasu a poslouží jako markýza nad přilehlými okny. Tím zabrání slunci, které se v létě převážnou část dne pohybuje vysoko na obloze, přímo působit na dům. Dovolí však, aby v zimě, kdy slunce putuje níže po obzoru, mohla viditelná i tepelná složka solární energie pronikat do interiéru a přispívat k jeho vytápění, jak je to v tomto období žádoucí. V dlouhodobějším horizontu pomůže také výsadba listnatých stromů, které v létě stíní. Naopak v zimě, kdy jim opadají listy, sluneční světlo propouštějí.
Pasivní chlazení bez nákladů
Přírodní klimatizací je i vítr. Jak ukazují níže uvedená data naměřená na meteostanici v Srchu, v noci a v brzkých ranních hodinách klesají venkovní teploty i v nejteplejších letních dnech velmi výrazně. Tohoto faktu můžeme využít a nechat po tuto dobu otevřená okna. Během dne je pak nutné naopak okna zavřít a zatemnit, je-li dům vybaven systémem řízené ventilace s rekuperací, lze přes den využít i tu.
Denní teploty z meteostanice Srch (maximum / minimum) – rok 2015
- 9.7. ‒ 21,2 / 13,8
- 10.7. ‒ 19,6 / 9,9
- 11.7. ‒ 23,3 / 8,0
- 12.7. ‒ 28,8 / 12,7
- 13.7. ‒ 22,2 / 15,3
- 14.7. ‒ 22,7 / 16,6
- 15.7. ‒ 24,8 / 16,7
- 16.7. ‒ 29,6 / 13,8
- 17.7. ‒ 33,7 / 17,6
- 18.7. ‒ 32,9 / 19,0
- 19.7. ‒ 33,2 / 19,2
- 20.7. ‒ 27,9 / 19,1
- 21.7. ‒ 33,2 / 17,7
- 22.7. ‒ 35,6 / 19,2
Podobně funguje rovněž chlazení studeným vzduchem ze sklepa. Ten, pomocí ventilátoru, může být vháněn do obytných místností a vytlačovat teplý vzduch ven.
Optimalizace provozu klimatizací
Energeticky náročnější, ale zároveň nejkomfortnější metodou, jak chladit dům či byt, je použití klimatizace nebo tepelného čerpadla v režimu chlazení. Účinnost tohoto zařízení definuje takzvaný chladicí faktor EER (Energy Efficiency Ratio), který udává poměr mezi odebraným teplem z ochlazovaného prostoru a k tomu spotřebované elektrické energii.
Takto funguje chlazení v praxi. Teplo odebírané z interiéru (levá část) je předáváno do venkovního vzduchu (výměník v pravé části). Účinnost klimatizace s narůstající venkovní teplotou klesá.
Důležité je si uvědomit, že účinnost klimatizace závisí na venkovní teplotě. Kupříkladu chladicí faktor EER tepelného čerpadla Vitocal 100-S, které kromě vytápění zajišťuje též letní chlazení prostor naší redakce, činí 4,7 při provozu A35/W18 nebo 3,2 při provozu A35/W7. Ještě větší rozdíl je mezi režimy A35/W18 a A25/W18. Tedy při chlazení za vnější teploty 35 °C, nebo 25 °C na straně druhé.
Zajímavost: Klimatizace z úvodní fotografie spotřebovává při provozu za denních teplot (vzduch 35 °C) zhruba 1000‒1200 W. Nad ránem, kdy je venku 17 °C, poskytne stejnou vnitřní teplotu změřené spotřebě jen 500 W.
Mnohem výhodnější je chladit v noci, kdy lze díky nižším venkovním teplotám významně zvýšit účinnost klimatizace (oproti chlazení výhradně přes den). Není výjimkou ani snížení její spotřeby na polovinu. Stejný efekt funguje i v zimě při vytápění tepelným čerpadlem vzduch/voda nebo vzduch/vzduch (klimatizace) pouze přes den, jen není tak významný, neboť rozdíly mezi denní a noční teplotou jsou menší.
Chlaďte v noci a vytápějte ve dne. Toto samozřejmě neplatí pro ty, kteří mají vlastní elektřinu ze slunce a potřebují ji spotřebovat v okamžiku, kdy je k dispozici.
