Město Plzeň rozjelo nebo připravilo několik projektů zaměřených na rozvoj rekreačních oblastí. Chystají se například výrazné změny u nejoblíbenějšího rybníka Bolevák, úpravy potoka na Valše a dokonce i obnovení zaniklého Kokotského rybníka nebo vysázení ovocného sadu.

Radní Plzně chtějí vylepšit podmínky pro rekreaci na Velkém boleveckém rybníku.

Radní Plzně chtějí vylepšit podmínky pro rekreaci na Velkém boleveckém rybníku.

Krajinářské úpravy na okrajích Plzně mají přispívat mimo jiné k zadržování vody a návratu některých živočichů. Rekreační funkci plní bezmála 1 900 hektarů městských pozemků, které procházejí revitalizací. V rámci toho vznikají stezky, altány nebo informační tabule a zázemí pro návštěvníky.

„Rekreační oblasti jsou rovnoměrně rozložené, a tak mají Plzeňané přírodu na dosah téměř z každé konečné tramvaje, trolejbusu nebo autobusu. Chceme, aby tam pro lidi bylo příjemné prostředí,“ uvedl primátor Pavel Šindelář z ODS. Připomenul, že před prázdninami byla dokončena revitalizace v oblasti Dubové hory v Plzni-Liticích.

Podle primátora má Správa veřejného statku připraveno několik podobných projektů. „Třeba výsadbu ovocného sadu v rekreační oblasti Pytel, která se nachází za Božkovem,“ uvedl.

Revitalizace tůní na Zábělé či údolí na Valše

Náměstek primátora pro životní prostředí Michal Vozobule z TOP 09 tvrdí, že město se snaží revitalizovat rekreační lokality rovnoměrně, nezaměřuje se jen na ty největší a nejvíce navštěvované, jako je okolí Boleveckých rybníků.

„Chceme, aby všechny oblasti měly návštěvnicky příznivou infrastrukturu, tím dojde k jejich rovnoměrnému zatížení. A také díky dobře navrženým cestám a odpočinkovým místům návštěvníci nechodí mimo vyznačené trasy a neničí přírodu,“ uvedl.

Upozornil, že rekreační oblasti slouží také k ochraně přírody a krajiny. „Máme například připravenou studii na revitalizaci údolí na Valše. To je ohroženo erozí. Voda tam vymílá půdu a tomu zabráníme tím, že vybudujeme tůně. Úpravami tam vytvoříme podmínky pro různorodost života, vzniknou nová stanoviště pro živočichy i rostliny,“ vysvětlil.

K dalším záměrům města patří revitalizace tůní na Zábělé nebo vybudování cest, které propojí louku u Špitálského lesa s cestami v lese. Připraveny jsou i projekty pro Bolevecké rybníky, jako jsou bezbariérový přístup do vody pomocí lanovky pro vozíčkáře z prostoru autokempu nebo infrastruktura pro stánek s občerstvením pod Bílou Horou či rozsáhlé úpravy v prostoru areálu Ostende.

Náměstek Vozobule upozornil, že pro oblast Ostende je hotová studie Útvaru koncepce a rozvoje města. Plán počítá s výrazným vylepšením zázemí pro návštěvníky. „Prostor pláže a okolí se postupně začne upravovat. Některé staré objekty budou zbořené. Vznikne tam nové rekreační zázemí a zázemí například i pro triatlonisty,“ sdělil Vozobule.

Obnova třetího Kokotského rybníka

Ambiciózní záměr na obnovu zaniklého rybníka chce město uskutečnit v oblasti Kokotských rybníků, která Plzni patří. V území u Bušovic na Rokycansku vede naučná stezka a zůstaly tam Dolní a Horní kokotský rybník. Vozobule uvedl, že se záměrem na obnovu třetího rybníka přišel Richard Havelka ze Správy veřejného statku.

„Upozornil, že tam v historii byl ještě další rybník. Myslím, že nápad jej obnovit je dobrý a stojí za to ho podpořit,“ konstatoval. Nyní vzniká studie, která ověří, zda je navrhovaný postup vhodný a zmapuje jeho dopady na okolní přírodu.

Obnovený rybník o rozloze jednoho hektaru by byl důležitým krajinným prvkem, který by zadržoval vodu v přírodě, zvýšil biodiverzitu a poskytoval by zázemí mnoha druhům obojživelníků. Město bude na tento projekt žádat o dotaci ministerstvo životního prostředí.

Město Plzeň vlastní více než čtyři tisíce hektarů lesních porostů, z toho 1 859 hektarů plní rekreační funkci. Rekreační oblasti jsou dané vyhláškou města Plzně. Jsou to Bolevecké rybníky, Košutecké jezírko, České údolí, Homolka, Špitálský les, Chlum, Zábělá, Dubová hora, Valcha, les Pytel mezi Božkovem a Letkovem, Zábělá – Černá mýť, Kyjovský les a Radčický les.