Plánovaná dostavba pražského městského okruhu vyjde podle aktuálního odhadu na 92 miliard korun bez DPH. Informovali o tom zástupci hlavního města a firmy Satra, která projekt stavby připravuje. Hlavní město se bude snažit o to, aby výstavbu spolufinancoval stát.
Nový úsek bude z 85 procent pod zemí. (16. září 2022) | foto: Magistrát hl. m. Prahy
Podle stavební dokumentace, kterou Praha tento týden odevzdala stavebnímu úřadu, se předpokládá, že stavba by mohla začít v roce 2028 a bude trvat deset let.
Chybějící úsek okruhu bude měřit 10,3 kilometru, z toho větší část povede v tunelech. Vedení Prahy nechalo v roce 2019 přepracovat původní projekt dostavby, proti dřívějšku povede tunely namísto 4,2 kilometru 8,5 kilometru trasy.
Původní odhad nákladů upraveného projektu byl 52 miliard korun. Výrazné zvýšení ceny je podle projektanta firmy Satra Pavla Šourka dáno inflací a dodatečnými úpravami a rozšířením plánů.
Projektanti odevzdali ve středu na magistrátní stavební úřad rozsáhlou stavební dokumentaci pro územní řízení. Úředníci ji tak můžou začít prostudovávat předtím, než začne řízení.
K tomu podle Šourka zatím schází několik posledních stanovisek, například upravené stanovisko vlivu stavby na životní prostředí a nutná změna územního plánu. Ta by podle primátorova náměstka Petra Hlaváčka (za TOP 09) měla být schválena zhruba za rok.
Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) uvedl, že s ohledem na budování metra D bude v době předpokládaného zahájení stavby vnitřního okruhu v roce 2028 město zcela jistě potřebovat peníze od státu.
Spolufinancování nad 50 % by byl úspěch
Dodal, že o tom mluvil s ministrem dopravy Martinem Kupkou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS). „S oběma jsme se shodli na tom, že toto je stavba, kterou nebudou využívat pouze Pražané, takže je logické, aby finančně pomohl městu stát tak, jako je to běžné v jiných městech v Evropě, ale konec konců také v Brně,“ řekl primátor.
Dodal, že s ohledem na poměrně vzdálený termín zahájení stavby jde zatím pouze o deklaraci. Pokud jde o míru spolufinancování státem, měla by být co nejvyšší, i když primátor nepředpokládá, že by stát dostavbu zaplatil celou.
„Cokoliv nad 50 procent by byl velký úspěch,“ řekl. Doplnil, že úprava projektu sice přinesla zvýšení ceny, ale bylo to podle něj nutné, protože původní povrchová varianta by znamenala mnohem komplikovanější povolování stavby, což by ve výsledku kvůli zdržení bylo ještě dražší.
„Jsem přesvědčen, že to, že ten okruh půjde pod zem, ve skutečnosti vyjde levněji,“ řekl Hřib.
Dostavba se bude podle náměstka primátora pro dopravu Adama Scheinherra (Praha Sobě) skládat ze tří staveb, a to z Libeňské spojky tunelem mezi Pelc-Tyrolkou a křižovatkou U Kříže a poslední částí k Jižní spojce.
Náměstek dodal, že odvedení dopravy pod zem uleví zatíženým místům, například ulici V Holešovičkách. Na povrchu bude více místa pro tramvaje či trolejbusy, uvedl.
Okruh nebyl pro současné vedení prioritou
Předseda klubu zastupitelů opozičního hnutí ANO Ondřej Prokop uvedl, že dostavba okruhu nebyla pro současné vedení Prahy hlavní prioritou. „Jinak jsme už totiž mohli být dál a mohli jsme ještě stihnout dobu, kdy se stavělo levněji. Nedá se nic dělat. Okruh je absolutně nutnou dopravní stavbou, bez něj se neuleví dopravě v centru, bez něj rozhodně nelze uvažovat ani o omezení vjezdu do historického centra nebo zavedení mýta, po kterém někteří volají,“ uvedl.
Mluvčí koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) Lenka Mottlová uveda, že současná koalice stavbu vnitřního okruhu nijak neposunula. „Současné vedení města nezvládlo za poslední čtyři roky nijak posunout stavbu městského, tedy vnitřního pražského okruhu. Vlastně, oba dva okruhy jsou stále jenom na papíře a lví podíl na tom nese sám primátor Hřib,“ uvedla.
„Neustálým zdržováním výstavby se tak i stavba pražského městského okruhu významně prodražuje,“ dodala.
Městský nebo také vnitřní okruh staví město ze svých zdrojů. Funguje v úseku z Pelc-Tyrolky tunelem Blanka směrem na Prahu 6 a 5 a Strahovským tunelem a Mrázovkou k Barrandovskému mostu a dále po Jižní spojce. Na východě města končí Štěrboholskou radiálou. Uvnitř okruhu žije zhruba půl milionu obyvatel. První část okruhu začala fungovat v 80. letech, naposledy byl v září 2015 otevřen tunelový komplex Blanka.
