Hradec Králové má vytipované lokality, kde může vyrůst nové bydlení, které ve městě zoufale chybí. Kromě Severní zóny se mluví o obřím areálu bývalého ZVÚ.

Ještě před deseti lety měl Hradec 1 592 městských bytů. V roce 2018 už jen 1 377 a za další čtyři léta se jejich počet smrskl na 1 331. Z více než poloviny slouží pro seniory a zdravotně hendikepované, ze čtvrtiny pro klasické nájemní bydlení a z 20 procent jako startovací bydlení či pro rodiny s dětmi.

Je lhostejné, zda jde o bydlení sociální, družstevní či nájemní, v Hradci totiž chybí vše. Proto bude zajímavé sledovat, jak se tento problém města promítne do programového prohlášení budoucí koalice.

Jasný by měl být poněkud abstraktní záměr: dokončení územního plánu. Možné jsou však i hmatatelnější formy: nastartování družstevního bydlení či projekt housingfirst a dál také oprava stávajícího bytového fondu.

V případě komerčních bytů se nejčastěji mluví o nastavení jasných pravidel pro developery. A konečně také investice v hodnotě miliard – stavba zcela nových čtvrtí, nejlépe přímo v majetku města. To znamená v lokalitě vhodné pro vznik sídlišť až pro několik tisíc lidí v Hradci a k tomu nikoli na periferii.

Areál ZVÚ pojme tři tisíce bytů

Kolem patnácti set bytů by se mohlo postavit v Severní zóně na veliké louce mezi Kauflandem, tratí na Týniště a někdejší Gumovkou. Dokonce dvakrát tolik nabízí bývalý průmyslový areál ZVÚ v Kuklenách.

O využití hradecké Škodovky se však teprve začíná diskutovat a případná výstavba by byla možná až v příštích desetiletích. Třeba i z toho důvodu, že v sousedství rozjela výrobu lisovna autodílů společnosti Karsit, kde by ve třech směnách mělo pracovat až 600 lidí. V Kampelíkově ulici Karsit za 150 milionů korun koupil pět propojených hal o rozloze tří hektarů a do výroby už investoval 1,5 miliardy korun. To s sebou nese hlukovou zátěž. Přesto debata o bytové výstavbě v areálu bývalých ZVÚ nabývá na intenzitě.

„Zóna bývalé Škodovky přináší obrovský potenciál na revitalizaci tohoto brownfieldu. Byznysmeni, kteří tam podnikají, začínají být připraveni na diskusi o majetkové změně i na změnu funkce. Do několika desítek let se můžeme dočkat toho, že tam vzniknou tři tisíce nových bytů, a to bez zabrání jediného metru zemědělské půdy nebo zeleně. Za Škodovkou koupil halu Karsit, už teď jsou určité komplikace, proto je potřeba s nimi jednat a nabídnout nějaké řešení,“ řekl na předvolební diskusi v Adalbertinu senátor za Hradecko Jan Holásek, lídr uskupení Rozvíjíme Hradec.

Podle něj by v bývalém ZVÚ bylo místo i na 80 tisíc čtverečních metrů kancelářských prostor, 20 tisíc metrů pro obchody, na jednu základní a dvě mateřské školy.

Severní zóna za pět miliard korun

Podstatně blíž než využití Škodovky je výstavba Severní zóny. I když rada města ani zastupitelstvo zakázku na zpracování dokumentace počátečního kroku, tedy revitalizace Piletického potoka, neschválily, v lokalitě by budování mohlo začít už do tří let.

Architektonický koncept od společnosti Pelčák a partner architekti počítá v místě větším než Labská Kotlina I s výstavbou 36 bytových domů, s mateřskou školou, domů s pečovatelskou službou, komerčním výškovým projektem a se zastávkami MHD.

Pozemky patří v drtivé většině městu, ale protože hlavní architekt města Petr Brůna odhadl náklady v dnešních cenách asi na pět miliard korun, Hradec by nejspíš musel najít developera. Musel by se buď inspirovat v Praze, kde vznikla příspěvková organizace města Pražská developerská společnost (PDS), anebo vytvořit nové podmínky pro působení velkých investorů.

„Město musí schválit územní plán, aby bylo jasné, které plochy jsou pro výstavbu. Dál musí mít pravidla, která bude aplikovat při vyjednávání s investory a developery, aby věděli, za jakých podmínek tu mají stavět a jak jim město pomůže. My jim musíme připravit prostředí, pak k nám přijdou,“ upozornila Pavlína Springerová (HDK).

Housingfirst je v plenkách

Severní zóna i Škodovka by sloužily coby předmět družstevního či nájemního bydlení. V Hradci však chybí i sociální byty. A také na ně by se v budoucím programovém prohlášení mělo pamatovat. Vždyť bývalá koalice slibovala například opravu bytových domů Harmonie I. a II., přípravu výstavby Harmonie III., investice do bytů pro sociální bydlení nebo postupné odstraňování vyloučených lokalit.

Kromě stávajícího sociálního bydlení by se nová vláda Hradce mohla zaměřit na projekt s názvem housingfirst, s nímž se ztotožňují Piráti a HDK. Je to model, ve kterém soukromí majitelé mohou pronajmout svůj byt lidem v nouzi se zárukou města, úspěšně běží v zahraničí.

V Hradci jej chce uvést do života lídr Pirátů Pavel Vrbický: „Do Harmonie se nám lidé už nedostávají, plnou ubytovnu máme i na Brněnské. Je to absolutně zanedbáno, těch bytů by mělo být více. Housingfirst vrací lidi z ulice do společnosti, přestávají brát sociální dávky a začleňují se. Na tento projekt bych chtěl 20 bytů, abych za čtyři roky dokázal v praxi, že to funguje. Dal jsem tomu už tolik času, že ten projekt tady bude,“ prohlásil Vrbický.

Byty z ubytovny? Mrtvý projekt

Podle jedničky hnutí ANO Jany Šandové by coby sociální bydlení mohla sloužit i bývalá ubytovna sester na Moravském Předměstí, kde nyní žije několik desítek uprchlíků z Ukrajiny. Na tento projekt by prý město mohlo čerpat dotace.

S tím však ostře nesouhlasil právě Vrbický, jenž upozornil, že „Evropská unie už nedá ani korunu na to, abyste vytvořili ghetto.“ Podle něj musí město na dotaci do někdejší ubytovny zapomenout: „Je to mrtvý projekt. Když chcete udělat sociální byt, musíte ho umístit do zástavby mezi s prominutím normální lidi, aby ten člověk nebyl okolím zase stahován na ulici.“