Centrum Bořislavka lze stručně charakterizovat jako prostorné a prostupné. Čtyři objekty, tvořící mohutný prosklený komplex, se staly přirozenou součástí lokality, do níž jsou vsazeny. Vnější krystalické tvary a interiérové i exteriérové umělecké předměty navíc vytvářejí výjimečně atraktivní prostředí s nádechem luxusu a nadčasovosti.

Unikátní pražská stavba nového administrativně-obchodního centra Bořislavka byla dokončena loni. Vznikla na rušné městské radiále u Evropské třídy v Praze 6 a záhy po svém otevření se stala novým lokálním centrem. Zájem odborné i laické veřejnosti si však zasluhuje především díky svému architektonickému zpracování a technologickému vybavení. Pozornost budí rovněž umělecká díla, která jsou instalována jak v interiérech, tak na venkovních přilehlých prostranstvích.

V lokalitě, kde Bořislavka vyrostla, vznikla v předchozích desetiletích mnohá obchodní sídla. Ta však posilovala pouze charakter městské radiály, ale neobohacovala městské prostředí za ní. Záměrem investora a architektů proto bylo dát vzniknout „živému“ objektu, který by rozšířil spádovou občanskou vybavenost, sloužil nejen návštěvníkům zvenčí, ale i místním obyvatelům a zpříjemnil jim přístup ke stanici metra. „Záměr zahrnující také zlepšení prostředí uvnitř navazujícího území byl pro nás nejdůležitějším bodem zadání,“ říkají autoři návrhu ze studia Aulík Fišer architekti.

Parcela, na které komplex vznikl, má tvar protáhlého trojúhelníka, jenž je jakýmsi záznamem historických cest vedoucích k Pražskému hradu. Foto: BoysPlayNice

Parcela, na které komplex vznikl, má tvar protáhlého trojúhelníka, jenž je jakýmsi záznamem historických cest vedoucích k Pražskému hradu. Foto: BoysPlayNice

Parcela, na které komplex vznikl, má tvar protáhlého trojúhelníka, jenž je jakýmsi záznamem historických cest vedoucích k Pražskému hradu. „Ostrý úhel, který cesty svírají, je důsledkem jejich různé nivelety. Toto geometrické schéma jsme rozvinuli a opět umožnili průchod pozemkem. Nepravidelnou parcelu jsme fraktálně strukturovali z ní odvozenými nepravidelnými segmenty,“ dodávají architekti. Také geometrie objektů je odvozena z tvaru pozemku a jejich krystalický tvar a nepravidelnost odpovídá mimo jiné i potřebě vnitřního uspořádání a funkci staveb.

Umění jako nedílná součást Bořislavky

Čtyři objekty vytvářejí prostupný městský blok. Umístěny jsou na společné kontinuální platformě, která vyrovnává velké terénní rozdíly okolních ulic a kontrastuje s vizuálně křehkými skleněnými konstrukcemi. Mezi objekty vznikly uličky či piazzetta, jež umožňují bezbariérové spojení centra a jeho okolí s vestibulem metra. Výraz náměstíčka navíc podtrhuje abstraktní sousoší Federica Díaze. Dílo nazvané Na Horu je vrstvenou a mnohotvárnou třídílnou skulpturou, po níž mírným proudem stéká voda. Horní část je masivnější, dole jsou sochy tenké jako krápníky a jejich podoba odkazuje na břidličnatý podklad hluboko pod městskou zástavbou. Jde o betonový produkt robotické fabrikace. Technologie využité při výrobě sochy by do budoucna mohly sloužit i stavebnímu průmyslu.

Výraz piazzetty podtrhuje dílo Federica Díaze nazvané Na Horu. Jde o vrstvenou a mnohotvárnou třídílnou skulpturou, po níž mírným proudem stéká voda. Foto: BoysPlayNice

Výraz piazzetty podtrhuje dílo Federica Díaze nazvané Na Horu. Jde o vrstvenou a mnohotvárnou třídílnou skulpturou, po níž mírným proudem stéká voda. Foto: BoysPlayNice

Všechny umělecké předměty – jak ty ležící v exteriéru, tak díla zasazená do vnitřních prostor objektu – propojuje společné přírodní téma, k němuž se jednotliví autoři uchýlili zcela svobodně a neplánovaně. Jedním z nich je i Ledovec z dílny společnosti Lasvit, jenž osvětluje vstupní lobby. Složen je ze 120 kusů plochého, takzvaného spékaného skla, zasazeného do dřevěného prolamovaného stropního rastru. „Mým úkolem bylo zabývat se vstupní halou, kterou se přichází do jednoho z krystalů. Jde o stovky čtverečních metrů a byla velká výzva pojednat prostor tak, aby se dílo v konzultaci s architekty stalo součástí domu a jeho architektury. Jde vlastně o gesamtkunstwerk, což je propojení všech uměleckých a designérských disciplín tak, aby celý dům fungoval v harmonických souvislostech. Pracování na celku, který bylo nezbytné stále konzultovat s dalšími lidmi a profesemi, byl velmi zajímavý a důležitý proces vytváření,“ říká Maxim Velčovský, umělecký ředitel firmy Lasvit.

Jedním z umělecký děl umístěných v interiérech je i Ledovec z dílny společnosti Lasvit, jenž osvětluje vstupní lobby. Foto: BoysPlayNice

Jedním z umělecký děl umístěných v interiérech je i Ledovec z dílny společnosti Lasvit, jenž osvětluje vstupní lobby. Foto: BoysPlayNice

Z děl, která zdobí Bořislavku, nelze nezmínit ani Epifyt inspirovaný deštnými pralesy (od autorů Bořislavky a Zdeňka Sendlera). Celkem 76 speciálně upravených akátových kůlů „osídlených“ zelenými rostlinami dotváří svými tvary i rozlohou unikátní atmosféru vstupního lobby.

V objektu číslo 4 zase upoutá velkoformátový obraz Proudění od Jana Poupěte: Přes sérii kreseb, jejichž výchozím materiálem je 3D model budov a digitální simulace proudění vzduchu v dané lokalitě, autor umístil mřížku jehlanů, které dobře reflektují světlo a orientaci v prostoru. Výsledný systém pak přenesl na plátno a formou strukturální olejomalby zpracoval do obrazu.

Venku byl instalován také nerezový objekt nazvaný Planeta, opět od autorů Bořislavky, jenž představuje pohled na kulovou úseč jižní polokoule planety Země, po jejímž povrchu stéká voda symbolizující oceán.

Venku byl instalován nerezový objekt nazvaný Planeta. Foto: BoysPlayNice

Venku byl instalován nerezový objekt nazvaný Planeta. Foto: BoysPlayNice

Sklo jako technický i designový nástroj

Nestandardní uměleckou výzdobu však návštěvník i přes její bohatost a všudypřítomnost vnímá spíše podprahově a až po delší době svého pobytu v komplexu. Primárně ho totiž upoutá masivní hmota budov se strukturální skleněnou fasádou, která byla zvolena především jako prostředek vyjádření blokové kompozice a geometrické celistvosti krystalických tvarů jednotlivých objektů. Sklo je rovněž prvkem, jenž optimalizuje technické vlastnosti obálky budovy s důrazem na kvalitu denního osvětlení interiéru. V pravidelnějších vertikálních částech jde o blokové skleněné fasády, zatímco ve složitějších lomených částech byl instalován systém rastrových fasád. Při vývoji nejkomplikovanějších nosných prvků byly využity 3D tištěné makety v měřítku 1 : 1. Prosklené je rovněž zastropení dvorany mezi objekty 1 a 2, nesené na ocelové konstrukci.

Skleněná fasáda byla zvolena především jako prostředek vyjádření blokové kompozice a geometrické celistvosti krystalických tvarů jednotlivých objektů. Foto: BoysPlayNice

Skleněná fasáda byla zvolena především jako prostředek vyjádření blokové kompozice a geometrické celistvosti krystalických tvarů jednotlivých objektů. Foto: BoysPlayNice

Harmonická kompozice zeleně

Domy jsou usazeny do terasovitých zahrad, v interiéru vznikl systém atrií se zelení procházející stavbami jako vlákna. Zdejší experimentální forma zeleně (asi pět tisíc rostlin) se od běžných „zelených stěn“ odlišuje. Má formu rozsáhlých prostorových útvarů tvořených celkem sto dvaceti vertikálními kůly s epifytickými rostlinami. (Epifyt je druh rostlinného organismu, který v přírodě roste na povrchu jiných rostlin, nejčastěji na větvích stromů, na nichž však neparazituje.) Na ně navazuje východní park, kde stromy rostou již z přirozeného terénu.

„V případě Bořislavky by výraznější použití zeleně šlo proti principu výtvarného záměru architektů. Jednotlivé objekty stylizují krystaly a ty bývají čisté… Zeleň je v rámci Bořislavky v harmonickém měřítku s celkovým záměrem. Centrálním bodem je Epifyt – vznikl jako hledání určité jedinečnosti použití interiérových rostlin. Jedinečnosti nejen ve vlastní instalaci, ale také jako součásti architektury. Nejde jen o vegetační prvek, ale o výtvarné dílo, živé, proměnlivé,“ dodává zahradní architekt Zdeněk Sendler.

Celkem 76 speciálně upravených akátových kůlů „osídlených“ zelenými rostlinami dotváří svými tvary i rozlohou unikátní atmosféru vstupního lobby. Foto: BoysPlayNice

Celkem 76 speciálně upravených akátových kůlů „osídlených“ zelenými rostlinami dotváří svými tvary i rozlohou unikátní atmosféru vstupního lobby. Foto: BoysPlayNice

Rekuperace energie z výtahu i automaticky řízené osvětlení

Bořislavce byl udělen certifikát LEED Gold, který je mezinárodně uznávaným oceněním budov, jež jsou šetrné k životnímu prostředí. Obdržela ho mimo jiné za využívání dešťové vody (pro závlahu zeleně), rozsáhlé zelené střechy a efektivní hospodaření s energiemi. Objekty jsou větrány řízeně s využitím rekuperace, dochází zde také k centrálnímu vlhčení přívodního vzduchu. Garáže jsou větrány a temperovány za pomoci odpadního vzduchu z kanceláří a vjezd a výjezd do garáží je koncipován tak, aby nedocházelo k nadměrné spotřebě paliva. Systém vytápění je napojen na centrální zdroj (horkovodní přípojka) a byl navržen s ohledem na světové strany. Vnitřní teploty jsou regulovány v závislosti na aktuálním ročním období. Okna jsou stíněna textilními roletami.

Automaticky řízen je také systém vnitřního umělého osvětlení. Řídicí jednotka detekuje přítomnost osob a je opatřena funkcí úpravy intenzity světla. Ta zhasínají automaticky vždy třicet minut poté, co čidla zaznamenají poslední pohyb v místnosti. Venkovní osvětlení se řídí intenzitou přirozeného světla v dané době.

Bořislavce byl udělen certifikát LEED Gold, který je mezinárodně uznávaným oceněním budov, jež jsou šetrné k životnímu prostředí. Foto: BoysPlayNice

Bořislavce byl udělen certifikát LEED Gold, který je mezinárodně uznávaným oceněním budov, jež jsou šetrné k životnímu prostředí. Foto: BoysPlayNice

Netradičním technologickým prvkem je rekuperace energie z výtahů, kdy dochází k přeměně energie kabiny nebo protiváhy výtahu na elektrickou energii. Navracení elektrické energie zpět do sítě zajišťuje frekvenční měnič PF1 a řídicí systém výtahu. Tato rekuperovaná energie je následně spotřebovávána v lokální síti zdejšími spotřebiči.

Ideálním výtahem pro rekuperaci je ten, který je intenzivně využíván, disponuje velkým zdvihem, vysokou nosností a rychlostí. Jsou-li tyto podmínky splněny, lze se spolehnout na vysokou účinnost rekuperace a nižší spotřebu elektrické energie výtahem.

Ocenění

Projekt Bořislavka již obdržel několik tuzemských i mezinárodních ocenění, například v rámci české Best of Realty 2021 (v kategoriích Nová administrativní centra a Environmentálně šetrný projekt) za přínos v oblasti atraktivní architektury s nebývale vysokou koncentrací uměleckých děl. Je také jednou z českých staveb roku 2022. Porota soutěže International Property Awards zase ocenila tvůrce projektu za inspirativní architekturu, vysokou úroveň kvality a udržitelnost, jejíž naplnění je v budovách s prosklenou fasádou obvykle velmi náročné.

 Čtyři objekty vytvářejí prostupný městský blok. Vznikly mezi nimi uličky či piazzetta, jež umožňují bezbariérové spojení centra a jeho okolí s vestibulem metra. Foto: BoysPlayNice

Čtyři objekty vytvářejí prostupný městský blok. Vznikly mezi nimi uličky či piazzetta, jež umožňují bezbariérové spojení centra a jeho okolí s vestibulem metra. Foto: BoysPlayNice

Bořislavka Centrum

  • Architektonický návrh: Aulík Fišer architekti (Jan Aulík, Leoš Horák, David Zalabák)
  • Zahradní architektura: Zdeněk Sendler
  • Dokončení projektu: 2021
  • Hrubá podlahová plocha: 69 735 m2
  • Náklady: 3,5 miliardy korun
  • Investor: KKCG Real Estate Group