Mokré stavební procesy zpravidla končí ve chvíli, kdy teploty klesnou pod 5 °C, pod touto hranicí už je třeba začít přijímat ochranná opatření, ohřívat materiály, speciálně hmoty chránit nebo se uchýlit k zimním příměsím nebo variantám, které nám umožní teplotní hranici ošálit ještě o několik stupňů. S hraniční teplotou je ovšem často skloňovaný ještě jeden pojem – “vymrznutí stavby”.

Jaká za tímto doporučením stojí fakta a měli bychom skutečně cíleně protahovat hrubou stavbu do zimy, abychom jí toto “speciální” zacházení dopřáli? Podívejme se na problematiku blíže!

Co vlastně vymrznutí znamená?

V dřívější době, ze které se tento postup zachoval a stále se tradičně doporučuje, se nechávaly stavby stát přes zimu nedokončené, aby bylo všem dosud použitým materiálům umožněno řádně vyschnout, dokončit všechny procesy a dotvarovat. Požadavek vycházel zejména z podloží stavby, kdy se stavěly podsklepené domy bez kvalitní hydroizolace.

S jarním táním je pak terén kolem stavby často podmáčený a základy (i se sklepem) se mohou pohnout – pro oko sice třeba jen neznatelně, pro stavbu s dokončenými omítkami, betony a povrchovými úpravami ovšem citelně. Aby se proto zabránilo vzniku různých trhlinek a škod, nechávala se stavba stát a dokončení proběhlo již za příznivějších teplot poté, co si stavba “sedla”.

Je tato rada stále platná?

Samozřejmě, pokud nám počasí nepřeje a je zima až praští, pak bychom si všechny mokré procesy ve stavbě měli odpustit z principu, že nám hmoty budou tuhnout (ať už v kýblu nebo přímo na místě použití), mrznout a škody vzniknou ještě před jarní oblevou. Pokud bychom ovšem stihli řadu prací ještě před zimou, případně ve vyhřívaném, temperovaném interiéru zakryté novostavby, je samozřejmě otázka, zda stavbu nechávat vymrznout či nikoli, stále validní.

Přibližme si proto, co pojem opravdu znamená – v praxi totiž vymrznout neznamená doslova vymrznout. Když necháváme stavbu vymrznout, nenecháváme ji zmrznout, pokrýt ledem a sněhem. Ne. Necháváme ji odpočinout, aby všechny procesy měly dostatek času na vyzrání a vytuhnutí. Pokud tato pauza vyjde na zimu… to už je věc druhá. Čas si sednout musí dostat stavba na jaře, v létě i na podzim, záleží na tom v jaké fázi hrubé stavby se nacházíme a jaké stavební postupy jsme volili. Svou práci zde nekoná zima a mráz, ale čas. Vymrznutí je pouze pojem, který se uchytil, protože tato stavební přestávka často připadla na zimu právě proto, že chladné teploty nejsou pro většinu stavebních procesů vhodné.

Abychom se ale vrátili k předchozí otázce – pokud stihneme mokré práce v dostatečném předstihu před zimou tak, aby všechny konstrukce a procesy měly dostatek času, pak samozřejmě stavbu nemusíme nechávat vymrznout a můžeme pokračovat dle plánu. Pokud ovšem plány nestíháme nebo jsme s vymrznutím počítali, pak je lepší vše nechat přes zimu stát a pokračovat v práci při příznivějších teplotách (a to jak u interiéru, tak zejména exteriéru). Ostatně i mikroskopické trhliny v omítkách jsou esteticky nežádoucí, je proto lepší dopřát stavbě dostatek času, než abychom se unáhlili.

Co na to moderní materiály?

Často se ozývá názor, že na trhu existuje množství moderních materiálů a že pokročilé technologie umožňují stavět i v nepříznivém počasí. To je pravda. Staví se rychle, efektivně a často i počasí navzdory. Je ovšem třeba chápat, jak tyto materiály reálně fungují. Přestože tak třeba pracujeme s materiálem, který umožňuje zpracování a nanášení při -10 °C, neznamená to, že ihned můžeme pokračovat v dalších vrstvách. Přestávka, kterou musíme materiálu dopřát, aby se dotvaroval a vytvrdl, je stále stejná (resp. stále dle doporučení konkrétního výrobce) a nemůžeme ji ošidit.

Naopak při práci s broušenými cihlami, které umožňují zdění na tenkou spáru – a místo malt se tak používají speciální lepidla a pěny, což eliminuje množství vlhkosti vnášené do zdiva a tedy i vlhkost, která se musí ze zdiva odpařit – není třeba dávat na odpočinek a dotvarování stavby takový pozor a stačí pouze dodržet pokyny výrobce ohledně teplot zpracování a technologické přestávky a stavbu přes zimu řádně větrat.