Zájem o podlahové topení v posledních letech roste. Není vidět, takže nenarušuje estetiku interiéru, vytváří příjemné teplo od nohou a zajišťuje rovnoměrné rozložení teploty v celé místnosti. Radiátory pak zdánlivě pružněji reagují na požadavek změny teploty (jsou na omak až horké) a v zimě na nich lze usušit mokré oblečení. Pro který systém se tedy rozhodnout?
Pomineme-li estetické a praktické hledisko, největší rozdíl mezi podlahovým topením a radiátory spočívá v odlišném režimu fungování. U obou se šíří teplo dominantně sáláním, avšak radiátory, jejíchž teplosměnná plocha je menší, pracují při vyšší teplotě. Z toho vyplývá, že místnost s radiátory bude vytápěna nerovnoměrně a současně s vyšším pohybem vzduchu může být u radiátorů vyšší víření prachu. Oproti tomu interiér, kde je instalováno podlahové topení, je vyhříván odspoda a více rovnoměrně.
Interiér, kde je instalováno podlahové topení, je vyhříván odspoda a je vytápěn více rovnoměrně
Teplota vody v otopné soustavě a reakční doba systému
Systém podlahového vytápění pracuje (z důvodu styku s chodidly) s nižší teplotou vody (běžně kolem 25 °C) než klasický radiátor. Teplota podlahy, respektive teplota nášlapné vrstvy by podle bezpečnostních předpisů neměla v obytných místnostech přesáhnout 29 °C. Udává se, že u podlahového vytápěná je i delší reakční doba – chce-li uživatel místnost rychle vytopit nebo naopak výkon topení snížit, radiátory budou na jeho požadavek reagovat pružněji. To je ale nepřesné; podlahové vytápění se sice zdá být pomalejší, avšak jen proto těsné blízkosti radiátorů je nápadně tepleji, než uprostřed místnosti a vzdálených koutech.
Říká se také, že podlahové topení není často vhodné například do starších, nezateplených objektů (s velkými tepelnými ztrátami), stejně tak v rekreačních budovách (chalupy, chaty) lépe poslouží radiátor, který interiér vytopí rychleji.To je ale jen pocit; rovnoměrné a všude v místnosti příjemné teploty, se rychleji docílí kvalitním podlahovým vytápěním.
Nezanedbatelný vliv na rychlost prohřátí interiéru s podlahovým topením má i celková skladba podlahy, včetně typu podlahové krytiny (nejlepší je v tomto ohledu PVC, dlažba nebo vinyl). Při použití potěru s vysokou tepelnou vodivostí je reakční doba celého systému kratší (podlaha se rychleji ohřeje a také rychleji zchladne).
Se zmiňovanou teplotou vody v otopné soustavě souvisí i volba typu zdroje tepla. Zatímco podlahové topení může fungovat ve spojení s jakýmkoli kondenzačním kotlem i tepelným čerpadlem, kombinace tepelného čerpadla a radiátorů není tak efektivní (ne však nereálná). Pokud mají radiátory pracovat s nižší teplotou vody, musejí být adekvátně nadimenzované (tzn. musejí být například rozměrnější). Běžná tepelná čerpadla dosahují maximální teploty výstupní vody 55 až 65° C, proto mohou být připojena pouze na nízkoteplotní topné systémy. Pokud má tepelné čerpadlo i funkci chlazení, je v horkých letních dnech možné využít podlahový systém také pro chlazení.
Chce-li uživatel místnost rychle vytopit nebo naopak výkon topení snížit, radiátory budou na jeho požadavek reagovat pružněji. Z tohoto důvodu je podlahové topení méně vhodné například do starších, nezateplených objektů (s velkými tepelnými ztrátami), stejně tak v rekreačních budovách (chalupy, chaty) lépe poslouží radiátor, který interiér vytopí rychleji.
Kombinace podlahového topení a radiátorů
Přesto mnoho uživatelů tepelného čerpadla volí kombinovaný topný systém – tedy podlahové topení i radiátory. Například v ložnicích, které během dne neobývají, upřednostňují radiátory a v místnostech, kde je méně místa, nebo v dětských pokojích, kde si děti hrají převážně na zemi, instalují podlahové topení. To je ideální volbou také třeba pro zimní zahrady, kde zajistí tepelnou pohodu, a navíc zabrání rosení skel. V koupelnách bývá z důvodu zvýšení uživatelského komfortu častá kombinace obojího – jak „vyhřívané“ podlahy, tak otopného tělesa například v podobě takzvaného žebříku. V případě kombinace podlahového topení a radiátorů je však třeba zvolit správný typ topného zařízení, které dokáže ovládat dva topné okruhy pracující s vodou o různé teplotě.
Provozní a pořizovací náklady
Pořizovací náklady v případě klasického radiátorového systému jsou v současnosti stále o něco nižší než náklady na teplovodní podlahové vytápění. Podlahové topení je však (u rekonstrukcí a novostaveb) efektivnější, a jelikož pracuje s nižší teplotou vody, vyznačuje se i nižšími provozními náklady (z toho plyne i kratší doba návratnosti investice). Na druhou stranu, v případě závady je oprava podlahového topení náročnější, a to z důvodu horší přístupnosti.
