Domluvit se se sousedy, postavit za společné peníze fotovoltaickou elektrárnu na střeše bytového domu a o ekologicky vyrobenou levnou elektřinu se pak dělit, má být v Česku již brzy mnohem snadnější než dosud.
Koncept takzvané komunitní energetiky, který se v řadě zahraničních zemí dobře osvědčil, dosud v tuzemsku prakticky neexistoval kvůli chybějícím zákonům a omezením ve stávajících předpisech. Česko je nyní jednou z posledních evropských zemí, jež komunitní energetiku ve své legislativě nezohledňuje. Prudký růst cen energií a obavy o energetickou bezpečnost i soběstačnost v důsledku konfliktu na Ukrajině ale daly věci do pohybu.
Novela energetického zákona
V přípravě je novela energetického zákona, jež umožní zakládat energetická společenství či společenství pro obnovitelné zdroje. Ta jednak výrazně usnadní výrobu vlastní energie z obnovitelných zdrojů, jednak umožní tuto energii mezi členy společenství snadno sdílet. Zdaleka přitom nemusí jít o vlastníky jednotek v bytových domech.
Česko je jednou z posledních evropských zemí, jimž chybí legislativní úprava komunitní energetiky. Změnit to má připravovaná novela energetického zákona.
Projekty komunitní energetiky se mohou týkat firem, sousedských spolků, obcí a dalších subjektů. Možností je celá řada. I když si většina lidí v souvislosti s komunitní energetikou představí třeba solární panely na střechách škol či podniků, které budou moci v době mimo vyučování, resp. mimo výrobu, zásobovat elektřinou domácnosti v okolí, může jít i o bioplynovou či větrnou elektrárnu, na jejíž výstavbě se dohodnou obyvatelé okolních obcí.
80 %
Až tolik spotřeby energie v českých domácnostech může podle odborných studií do budoucna pokrýt komunitní energetika.
Příkladem ze zahraničí, je německá obec Feldheim, kde se místní spoléhají na kombinaci větrných elektráren s bateriovým úložištěm a jako zálohu mají výtopnu na dřevní štěpku. „Vlastní zelené energie má vesnice o 150 obyvatelích dokonce tolik, že může prodávat přebytky,“ uvádí prezidentka Asociace komunitní energetiky ČR Patrícia Čekanová.
Právě nakládání s přebytky energie vyrobené malými obnovitelnými zdroji určenými pro vlastní spotřebu je nyní jednou z hlavních překážek rozvoje komunitní energetiky v Česku. Podle stávajících pravidel musí přebytky výrobce buď ukládat do baterií či teplé vody, což zvyšovalo náklady na celé řešení, nebo je posílat do distribuční sítě. Sdílet je například se sousedy není možné. „Věříme, že novela povede k rozvoji obnovitelných zdrojů a s tím i posílení energetické nezávislosti České republiky,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Ekonomický potenciál pro obnovitelné zdroje elektřiny v roce 2040
| Konzervativní | Referenční | Nová energetika | |
| fotovoltaické elektrárny (MW) | 710 | 1476 | 2384 |
| bytové domy | 357 | 588 | 891 |
| obce | 353 | 888 | 1493 |
| větrné elektrárny (MW) | 286 | 725 | 1722 |
| bytové domy | 0 | 0 | 0 |
| obce | 286 | 725 | 1722 |
| zdroje spalující biomasu (MW) | 1154 | 1538 | 1923 |
| bytové domy | 647 | 862 | 1078 |
| obce | 507 | 686 | 845 |
Zdroj: Studie potenciálu komunitní energetiky v obcích a bytových domech ČR z prosince 2021, zpracoval EGÚ Brno, a. s. pro Centrum pro dopravu a energetiku, Hnutí DUHA a Frank Bold Society.
Vyšší výkon bez licence
Jedním ze zásadních omezení pro rozvoj obnovitelných zdrojů a komunitní energetiky v Česku je také povinnost mít licenci Energetického regulačního úřadu pro podnikání v energetice, pokud instalovaný výkon elektrárny přesáhne 10 kWp. To například odpovídá solárním panelům o ploše zhruba 60 – 100 m2 v závislosti na jejich orientaci a sklonu. I pro provozování relativně malé elektrárny se tak člověk musí dnes stát podnikatelem se všemi povinnostmi, jež se s podnikáním pojí.
Pro rodinný dům s běžnou spotřebou energie a akumulací třeba do teplé vody řešení do 10 kWp obvykle bohatě stačí – instalace v průměru dosahují kolem 5 kWp. Problém však nastává u bytových domů, kde by vyrobenou energii mohlo sdílet více domácností, či u podniků. Nejenže by dokázaly využít násobně více energie z obnovitelných zdrojů ve srovnání s rodinným domem, ale také obvykle disponují pro takovou instalaci dostatkem místa na střechách či dalších plochách.
Příklady komunitní energetiky – Srovnání využití technologií a benefitů
| technologie | Bytový dům | Obec | Průmyslový cluster |
| FVE | výborná využitelnost u společného OM a vyšších domů | velký potenciál na obecních pozemcích (mají poloviční náklady) a střechách | výborná využitelnost – nejlepší ve srovnání s jinými možnosti (není třeba sítě) |
| VTE | bez potenciálu | malý potenciál | nízký až nulový potenciál |
| Biomasa | technický potenciál ano, ekonomický jen u domů s velkými prostory | dobrý potenciál pro využití lokálních zdrojů biomasy – příznivý poměr dopravní vzdálenosti | velmi dobrý potenciál, a to především u objektů s vyšším odběrem tepla |
Zdroj: Studie potenciálu komunitní energetiky v obcích a bytových domech ČR z prosince 2021, zpracoval EGÚ Brno, a. s. pro Centrum pro dopravu a energetiku, Hnutí DUHA a Frank Bold Society.
Změnit pravidla ve prospěch malých výrobců a uspíšit rozvoj zejména fotovoltaických elektráren má novela energetického zákona, jež je momentálně v meziresortním připomínkovém řízení. V účinnost by měla podle odhadů vstoupit v polovině příštího roku. Limit pro provozování obnovitelných zdrojů energie bez licence ERÚ se po změně pravidel nově zvýší z 10 kWp až na 50 kWp, původně se přitom počítalo s navýšením jen na 40 kWp.
