Alespoň 1 500 osobních a 12 nákladních vlaků by ročně mělo projet po každé železniční trati v Česku. Pokud jich je méně, stát může uvažovat o zakonzervování takové tratě. Umožnit to má novela drážního zákona. Na Vysočině by se to týkalo tratí z Dobronína do Polné a z Moravských Budějovic do Jemnice.
Provoz na trati z Dobronína do Polné skončil už před mnoha lety. Roky kvůli špatnému stavu kolejí nefunguje ani výletní železnice na polenskou pouť.
„Smyslem návrhu je dát Správě železnic možnost nevyužívanou či velmi málo využívanou trať zakonzervovat. Návrh stanovuje obecné podmínky, jež musí být splněny k tomu, aby Správa železnic o konzervaci tratě mohla požádat,“ stojí v tiskové zprávě Správy železnic (SŽ).
Podle návrhu by jedněmi z obecných kritérií mělo být právě využití tratí. V té souvislosti udává již zmíněných patnáct set osobních a dvanáct nákladních vlaků ročně po dobu alespoň dvou po sobě jdoucích let, přičemž splněny mají být oba limity zároveň. Nemá se ale jednat o striktní hranici.
„Podmínky konzervace byly stanoveny ministerstvem dopravy po projednání s různými subjekty. V návrhu jsou vymezeny četností užití dráhy, kdy pokud je dráha užívána v menším rozsahu, lze o konzervaci uvažovat. Ve věci rozhodne Drážní úřad, který přihlédne ke stanoviskům dalších orgánů,“ vzkázala mluvčí SŽ Nela Friebová.
Pozměňovací návrh novely drážního zákona navržený poslancem Martinem Kolovratníkem z hnutí ANO dosud nebyl schválen. Kraje a obce, kterých by se tato legislativní úprava dotkla, chtějí dělat všechno možné, aby se tak ani nestalo. Obávají se totiž zániku řady regionálních tratí.
Tisíc nákladních vlaků ročně by nestačilo
Na Vysočině by kritéria využitelnosti nesplňovaly dvě tratě – ta z Moravských Budějovic do Jemnice, druhou je pak trať spojující Dobronín s Polnou. Ani na jedné z nich nejezdí dostatek osobních vlaků, ale jejich potenciál se výrazně liší.
„V loňském roce tu projelo asi tisíc nákladních vlaků a 300 osobních. V sezoně tu jezdí víkendové spoje a výletní železnice, využívá je množství lidí. Trať se stala kulturní památkou. Zasadíme se proto o to, aby zrušena nebyla,“ tvrdí o té „své“ jemnický starosta Miloň Slabý.
Ministerstvo dopravy i Správa železnic opakovaně upozorňují na to, že se o rušení tratí jednat nebude. Nicméně ve finále se mu konzervace fakticky hodně blíží. Návrh zmiňuje třeba možnost z takovéto tratě sejmout koleje i pražce a využít ji například pro cyklostezku. Stačí, aby se zachoval násep či propustky.
„Není pravda, že zakonzervovanou dráhu nelze prakticky obnovit. Tratě, koleje i pražce se obnovují naprosto běžně,“ obhajoval před časem návrh mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
Konzervace má být i ochranou před výstavbou
„Smyslem konzervace je udržet možnost budoucí obnovy dráhy a také ochrana před znemožněním obnovy – například blízkou výstavbou, která by provoz v budoucnu vyloučila,“ zmínila Nela Friebová s tím, že by na zakonzervované trati byl drážní provoz vyloučen a náklady na případnou obnovu by nesl její vlastník.
„Konzervace tratě by pro náš region byla hřebíčkem do rakve,“ brání se jakýmkoli myšlenkám na omezování tratě jemnický starosta. „Když počítáme i nedaleké Rakousko, jsme na rozhraní čtyř krajů. Železnice je pro nás strategická záležitost,“ dodal Slabý.
Jemnická trať byla loni vedle turistů využívána zejména pro přepravu kůrovcového dřeva a odpadů. Ve hře je podle starosty i přesun části dopravy na železnici z podniku Jemča Jemnice vyrábějícího čaje.
Trať do Polné je pro starostu noční můrou
To druhá trať z Dobronína do Polné je na tom jinak. Provoz tam skončil už před mnoha lety. Roky kvůli špatnému stavu kolejí nefunguje ani výletní železnice na polenskou pouť. Konzervací této tratě by tak dost možná skončila „noční můra“, jak o ní hovoří polenský starosta Jindřich Skočdopole.
„Starostou jsem 23 let. Za tu dobu jsem absolvoval nespočet jednání s ministerstvem dopravy, Správou železnic, Českými dráhami, podnikateli i nadšenci o obnovení provozu. Nikdy z toho nic nebylo, vždy to ztroskotalo na nutnosti vložit miliony do rekonstrukce tratě,“ popisuje.
Město podle něj obnovu tratě zajišťovat nebude a ani o ni nebude nijak usilovat. „Možná to z úst starosty nezní zrovna vhodně, ale železnici tu nepotřebujeme a nechtěli bychom ji ani za symbolickou korunu. Byly by to jen výdaje,“ tvrdí Skočdopole.
Jak starosta dodal, Polná má solidní autobusové spojení s většími městy v okolí. Oproti tomu cestující po železnici by museli chodit na vzdálené nádraží a cestou přestupovat. „Jsem přesvědčen, že kdybychom vyhlásili anketu, pro železnici by se vyslovilo lidí minimum,“ dodal Skočdopole.
Stačil by jen jeden z limitů, připomínkuje kraj
Také krajský náměstek pro oblast dopravy Miroslav Houška přiznal, že Vysočina bude usilovat především o zachování tratě do Jemnice. V případě Polné se obává, že snahy o obnovení železnice nebudou mít úspěch.
„V rámci Asociace krajů jsme na návrhu připomínkovali několik věcí. Jednak chceme, aby byly zachovány tratě sloužící sezonně k turistickým účelům. A žádáme, aby nemusely být splněny oba limity na počet vlaků za rok, ale stačil by jen jeden z nich. Navíc navrhujeme snížit hranici osobních vlaků na 1 250 vlaků ročně,“ pravil Houška.
Pokud se institut konzervace nakonec stane součástí právního řádu, budou podle Friebové jednotlivé případy konzervace tratí navrženy ministerstvu dopravy. „Budou diskutovány s dotčenými kraji a obcemi. Samosprávy budou moci ovlivnit rozhodování o zakonzervování tratě,“ ujistila mluvčí Správy železnic.
