Na pražském Výstavišti pokračuje rekonstrukce Průmyslového paláce, mezitím se také staví vyhořelé levé křídlo. Na jeho místě dělníci momentálně dokončují vrty pro pět tepelných čerpadel, která budou v zimě zajišťovat vytápění budovy a v létě její chlazení. Buduje se také podchod, který spojí jižní a severní část Výstaviště.
Rekonstrukce a dostavba Průmyslového paláce
„Právě dokončované vrty pro tepelná čerpadla pod levým křídlem mají průměrnou hloubku asi 140 metrů,“ uvedl náměstek primátora Prahy Pavel Vyhnánek. Díky nové technologii by se mělo uspořit až 75 procent energie. Vytápění a chlazení objektu dříve podle Vyhnánka stálo 100 tisíc korun za den. Dělníci už vyhloubili 50 ze 70 plánovaných vrtů.
Základová deska suterénu levého křídla paláce, které v roce 2008 vyhořelo, bude stát na 140 pilotách o délce od pěti do 15 metrů, hotovo jich je už sto. Důvodem, proč levé křídlo nemůže stát pouze na základové desce, je podle stavbyvedoucího projektu Davida Čecha štěrkopískové podloží. Piloty tak zajišťují, aby objekt nesedal dolů.
V rámci dostavby levého křídla paláce vznikne i podchod, který propojí jižní a severní části Výstaviště. Urychlí tak Pražanům například cestu od tramvaje ke Křižíkově fontáně.
Vznikne také nový vjezd do suterénu pod levým křídlem paláce. Sloužit bude mimo jiné pro zásobování při pořádání konferencí a výstav v budově, což zjednoduší logistiku pořádání akcí.
V rámci rekonstrukce se uskutečnila také celá řada záchranných prací na historických prvcích Průmyslového paláce. Podařilo se například sundat malbu na skle od Mikoláše Alše z pravého křídla paláce a začít s restaurováním vitráží v oknech střední haly. Obří jeřáb sundal šestadvacetitunovou hodinovou věž, jejíž stav neumožňoval opravu bez demontáže. Vyrábět se nyní budou nové ocelové nohy, neboť ty původní jsou poškozené korozí a není možné je opravit.
Náklady na celkovou rekonstrukci, která začala v únoru a skončí v roce 2025, jsou přibližně 2,64 miliardy korun.
Průmyslový palác v Praze byl postaven při příležitosti Jubilejní zemské výstavy v roce 1891 podle návrhu architekta Bedřicha Münzbergera. Od počátku sloužil k pořádání výstav a dalších kulturních akcí, i když původně mělo jít o dočasnou stavbu. V letech 1952 až 1954 komunistická garnitura rozhodla o změně funkce a hlavní halu paláce nechala přestavět na společenský a taneční sál. Změnilo se i jeho jméno na Sjezdový palác, který byl součástí tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka.
