Architektonická kancelář Rusina Frei architekti se stala vítězem soutěže na podobu nového terminálu Roudnice nad Labem připravované vysokorychlostní železnice. Nový terminál by měl udržitelným způsobem vstoupit do krajiny po Řípem. Proto zvolili pro odbavovací halu lehkou a transparentní mostní konstrukci, která se nebude pohledově příliš uplatňovat.
Všechny nadzemní budovy terminálu jsou redukovány na nezbytné minimum. Odbavovací halu tvoří transparentní prostorová konstrukce nad kolejištěm, uplatňující se v dálkových pohledech jen málo. Údržbová základna je skryta za travnatým valem.
Povrchové parkoviště po obou stranách trati efektivně obsluhuje terminál. Stromy, zelené pásy a propustné povrchy pomáhají lépe začlenit parkoviště do krajiny. Dlouhodobá stání jsou umístěna v podzemním parkingu. Hromadná doprava a cyklotrasy jsou přivedeny k předprostoru na východní straně terminálu směrem k Roudnici.
Moderní konstrukce odbavovací haly, využívající současných technologií, je vyjádřením ducha vysokorychlostní železnice. Architektura haly, připomínající zdálky lehký most nebo pavilon v krajině, zblízka symbolizuje význam terminálu jako vstupní brány do krajiny Podřipska a Roudnicka.
Urbanistické a architektonické řešení
Vysokorychlostní železnice by jako ekologická alternativa létání na krátké a střední vzdálenosti měla také do krajiny vstupovat udržitelným způsobem. Nový železniční koridor včetně všech zařízení a budov, a tedy i nový terminál VRT Roudnice nad Labem, by se měl stát přirozenou součástí krajinného obrazu.
Potenciál železnice tkví v tom, že může být lemována zeleným pásem podobným říčním břehům a tvořícím přírodní přechodovou zónu mezi technologickou stavbou a zemědělskou krajinou. Charakteristické krajinné prvky v tomto pásu zeleně, jako jsou louky, remízky, aleje nebo vsakovací poldry poskytují útočiště chráněným druhům, zvyšují biodiverzitu a pomáhají zadržovat vodu v krajině. Navrhujeme proto začlenit železniční koridor u terminálu do krajiny tímto způsobem.
Vzhledem k bezprostřední blízkosti Národní kulturní památky Říp jsou všechny nadzemní stavby terminálu redukovány na nezbytné minimum. Nádražní budovu tvoří pouze transparentní prostorová struktura, v dálkových pohledech se uplatňující jen jako lehký most nebo pavilon v krajině.
Uvnitř ocelové konstrukce se nachází prosklená odbavovací hala, přístupná z obou stran trati. Odsazení haly od okraje střechy vytváří po obvodě kryté venkovní galerie nad kolejištěm i před vstupy. Galerie i vnitřek odbavovací haly profitují z výhledů na Říp a na úchvatné panorama Českého středohoří.
Parkování je kvůli efektivitě provozu a zkrácení docházkových vzdáleností k terminálu umístěno po obou stranách trati. Kvůli lepšímu začlenění do krajiny je navrženo povrchové a co nejvíce zazeleněné parkoviště. Potřebná dlouhodobá krytá stání jsou umístěna v podzemním parkingu pod východní částí parkoviště.
Na této straně, směrem k Roudnici, je mezi parkoviště a nádražní budovu vložen veřejný prostor s krytým terminálem pro hromadnou dopravu, taxi a krátkodobá stání K+R. Před nádražní budovu jsou na východě také přivedeny nově zřízené cyklostezky vedoucí do Roudnice, Terezína a na Říp. Přednádražní prostor tak získává význam jakožto křižovatka pěších a cyklistických tras a terminál se stává přirozenou bránou do Roudnicka a Podřipska.
Provozní prostory a budovy údržbové základny jsou umístěny podél východní strany manipulační a skladové plochy. Od krajiny jsou odcloněny zemním valem a navazující zelenou střechou s přesahem, takže při pohledu z Řípu zcela splývají s terénem. Z vlaku viditelné fasády jsou pohledově odlehčeny a prosvětleny průsvitným plášťem z polykarbonátu.
Také nový silniční most přes trať je navržen jako subtilní betonová konstrukce s co nejméně rušivou siluetou. Napojení terminálu na dálnici D8 a na silnici 240/II na Roudnici zajišťuje dvojice spirálovitých křižovatek po obou stranách trati. Díky tomuto řešení je možné také snadno dopravně obsloužit údržbovou základnu a volné plochy mezi tratí a dálnicí. Ty představují územní rezervu, kde je v budoucnu představitelný udržitelný rozvoj území.
Architektura veřejně přístupných částí terminálu by měla odrážet i význam vysokorychlostní železnice jako moderního a snadného spojení regionu s celou Evropou. Navržená odbavovací hala reflektuje tento požadavek v podobě velkorysé, ale transparentní a lehce působící prostorové konstrukce, dosažené za pomoci současných postupů a materiálů. Cestující ve vlaku halu bude vnímat jako odlehčený most, téměř se vznášející nad tratí. Z pohledu od vstupní piazzetty může terminál připomínat nejen tradiční nádražní budovy, ale lze jej vnímat i jako symbolickou bránu do srdce Čech.
Konstrukční a materiálové řešení
Nosná konstrukce terminálu je navržena jako tzv. Vierendalův nosník doplněný o tažené diagonály. Konstrukce působí staticky jako spojitý nosník s hlavním polem délky 56 m. Profily svislých ocelových válcovaných prvků se pohybují v dimenzích od 400 mm do 550 mm, tloušťky stěn cca 50 mm. Diagonály jsou navrženy z 21 lan průměru 15,7 mm, plocha lana 150 mm2.
Konstrukce je v těchto obrysech realizovatelná. Podpory tvoří dvojice železobetonových dutých pilířů na hranách nástupišť. Zastřešení terminálu je navrženo jako tenkovrstvá extenzivní zelená střecha s nulovým spádem. Pro zateplení střechy a podlahy haly je použito kombinace standartních a vakuových izolací. Skleněný plášť odbavovací haly je vynášen žebry z konstrukčního skla.
Zastřešení nástupišť vlaků i terminálu MHD jsou řešena jako ocelové konstrukce se středovými sloupy a hladkou střechou s příčným profilem ve tvaru mírného V.
Budovy údržbové základny mají monolitické železobetonové konstrukce skeletového a stěnového systému. Na budovy a na venkovní sklady navazuje opěrná železobetonová stěna s nasypaným zemním valem, pro nějž je použita zemina získaná při výkopech. Fasády jsou z panelů z transparentího komůrkového polykarbonátu s vysokým tepelným odporem a ochranou proti UV záření. Vozová dílna má ocelovou montovanou konstrukci rovněž opláštěnou polykarbonátem. Manipulační plocha je betonová, v nezpevněné části ze zhutněného povrchu a v místě venkovních parkovacích stání ze zatravňovací dlažby.
Silniční most na přivaděči do Roudnice je železobetonový, s komorovým nosníkem a s dvojicí pilířů eliptického průřezu po stranách kolejiště.
Technologické a energetické řešení
Všechny budovy terminálu jsou koncipovány jako energeticky mimořádně úsporné stavby. Bude použita kombinace přirozené ochrany před tepelnými ztrátami a zisky, jako jsou velké přesahy střech, zemní valy a vhodná orientace, v kombinaci s využitím materiálů s nejlepšími tepelně-izolačními parametry, protisluneční ochranou apod.
Budovy terminálu a údržbové základny budou řízeně větrány, vytápěny a případně chlazeny. Pro tento účel budou použity klimaticky udržitelné systémy využívající rekuperaci a obnovitelné zdroje energií, jako jsou geotermální vrty a tepelná čerpadla.
Parkoviště bude vybaveno dobíjecími stanicemi pro elektromobily a pro provoz parkoviště bude využito inteligentního naváděcího systému.
Řešení veřejného prostranství a krajiny
Podél tělesa vysokorychlostní železnice bude vytvořen pás zeleně s přírodně krajinným charekterem s proměnnou šířkou, podobný porostům říčních břehů. Pás představuje přechodovou krajinnou zónu mezi liniovou technologickou stavbou a ornou půdou. Bude přejímat, rozšiřovat a doplňovat existující krajinné struktury, jako jsou stávající lesy, remízky nebo aleje.
Nově založené silnice, cyklistické a pěší stezky pokud možno navážou na existující cesty, nebo je budou doplňovat přirozeným průběhem a tvarováním. Součástí zeleného pásu budou mírně modelované terénní svahy nebo naopak průlehy a poldry sloužící ke vsakování dešťových vod ze zpevněných ploch. Nová výsadba bude sledovat co nejorganičtější začlenění nových stavebních zásahů do krajiny.
Parkoviště jsou řešena s kombinací povrchů, umožňujících co nejlepší zadržování a zasakování dešťových vod na místě. Na plochy stání budou, mimo speciálních míst, použity různé formy zatravňovacích dlažeb, v případě záchytných a rezervních stání přírodně zpevněné povrchy, jako např. štěrkový trávník.
Stání na parkovišti jsou oddělena vegetačními pásy o šířce 3 m, umožňující výsadbu travin, keřů a stromů a vsakování dešťových vod na místě. Stromy na parkovištích jsou vysazeny v řadách, ale nikoliv rovnoměrně. Bude použit mix více druhů střední velikosti koruny. Pro lepší začlenění do krajiny a možnost případného rozšíření parkoviště přesahují řady stromů přes okraj parkoviště.
Důležitým krajinotvorným prvkem se stanou aleje vysázené podél nově zřízených cyklostezek do Roudnice a do Klenče. Alej z Roudnice se uplatňuje i na východním předprostoru terminálu, kde je přivedena až na piazzettu přednádražního prostoru.
Samotná piazzetta je pojata jako vydlážděný veřejný prostor určený k posezení a k setkávání, vybavený městským mobiliářem a osvětlením. Na piazzettu navazují po obou stranách parkově upravené zelené plochy venkovního terminálu MHD.
Střecha odbavovací haly je pro dálkové pohledy vybavena extenzivní vegetační střechou. Areál údržbové základny je do krajiny přirozeně začleněn přetažením travnatého svahu přes střechy budovy skladů, administrativy a zázemí zaměstnanců.
Svahy železničního koridoru jsou zatravněny. Na severní straně řešeným územím prochází biokoridor, překlenující trať a dálniční těleso ekoduktem.
Už druhá soutěž na terminál
Správa železnic vypsala druhou architektonickou soutěž na terminál vysokorychlostní železnice loni v červnu. Přestupní uzel Roudnice nad Labem bude součástí nového železničního spojení Praha – Ústí nad Labem – Drážďany, díky němu se zvýší dostupnost nové vysokorychlostní železnice pro obyvatele regionu.
Terminál poblíž roudnického letiště je součástí nového železničního spojení z Prahy do Drážďan. Leží na připravovaném úseku VRT Podřipsko mezi hlavním městem a Litoměřicemi. Ten budou využívat nejen expresní vlaky s rychlostí až 320 km/h, ale také další rychlé spoje. Správa železnic předpokládá realizaci tohoto bezmála 60kilometrového úseku v letech 2027 až 2030.
V předchozí soutěži hledali architekti, urbanisté a další odborníci řešení terminálu Praha východ, který je připravován na úseku VRT v Polabí. Zahájení stavebních prací na této části systému vysokorychlostních tratí předpokládá Správa železnic v roce 2025.
